Poslední návštěvníci se mohli letos podívat do nitra vyhaslé Komorní hůrky

Domácí
7. 12. 2024 23:44

Naposledy se letos mohli zájemci podívat do Goethovy štoly uvnitř vyhaslé sopky Komorní hůrka na Chebsku. Zatím ve zkušebním režimu zde v letošním roce pořádalo Městské kulturní středisko Františkovy Lázně prohlídky jedné z nejmladších sopek na českém území.

I dnes se na prohlídky, které mohou mít kvůli kapacitě štoly maximálně 15 účastníků, přihlásilo dost lidí na dvě cesty do podzemí, řekl ČTK průvodce a kastelán nedalekého hradu Seeberg Jan Buriánek.

"Celkem bylo 15 prohlídek v letošním roce, protože to bylo ve zkušením provozu, dodělávaly se tady nějaké artefakty, to znamená dělalo se posezení, dodělávala se světla ve štole a dělalo se tady i parkoviště, stojany na kola, aby to bylo pro turisty tady přívětivé. Takže v letošním roce to bylo v takovém zkušením provozu a přišlo během těch 15 prohlídek zhruba 200 lidí," uvedl Buriánek.

"V příštím roce budeme spouštět rezervační systém na webových stránkách Městského kulturního střediska, kde se budou moci lidé i zarezervovat na termíny, které budou vypsané a následně se budou moci objednat a zaplatit on-line také," dodal průvodce.

Historie před několika lety obnovené štoly spadá do poloviny 19. století, kdy její vyhloubení inicioval Johann Wolgang Goethe. Prozkoumání nitra malého kopečku definitivně potvrdilo, že je sopečného původu. Uvnitř se našel sopečný sopouch.

A stejnou možnost potvrdit si, že uvnitř Komorní hůrky je sopečná struska, mají i její návštěvníci dnes. Jak doplnil Buriánek, sopečná struska stále ještě podléhá erozi, protože sopka je relativně mladá, její stáří se odhaduje mezi 100.000 a 400.000 lety.

Na obnově zasypané štoly se podílel i Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, město Františkovy Lázně, Karlovarský kraj i Česká geologická služba. Odkrýt štolu se badatelům podařilo znovu před několika lety. Vyhloubili zhruba třicetimetrovou trasu v hloubce asi 15 metrů. Iniciátorem projektu byl Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Obnova šachet i jejich zpřístupnění je součástí projektu Brána do nitra země, financovány jsou z přeshraničních česko-německých fondů.

Autor: ČTKfoto: ČTK / Kubeš Slavomír

Další čtení

Macinka jde proti svému předchůdci: chce silnici I/35 přes Český ráj navzdory ekologům

Domácí
23. 1. 2026

Jak vám elektrické topení pomůže k útulnému domovu

Domácí
23. 1. 2026
ilustrační obrázek

Pádů a nehod přibývá, záchranáři i nemocnice jedou v krizovém režimu

Domácí
23. 1. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ