Česko se po staletích loučí s těžbou černého uhlí. Na konci ledna skončí provoz posledního hlubinného dolu ČSM na Karvinsku a začátkem února z něj vyjede poslední vozík s uhlím. Uzavírá se tak jedna z klíčových kapitol českého průmyslu, která formovala regiony, ekonomiku i energetiku země. Útlum uhlí tím ale nekončí – do roku 2030 má v České republice skončit i těžba uhlí hnědého.
Tradice těžby uhlí na území dnešní ČR sahá stovky let do minulosti, ve velkém se začalo černé uhlí těžit v 19. století. V posledních dekádách ale nastal výrazný útlum hornické činnosti, skončily doly v mnoha dříve tradičních oblastech. Plány na ukončení těžby se kromě černého uhlí týkají i toho hnědého, které se dnes dobývá v několika velkolomech v severozápadních Čechách. I tam by měla těžba v dohledné době skončit, vláda loni v květnu po dohodě s polostátní společnosti ČEZ rozhodla, že v roce 2030 skončí hnědouhelný lom Bílina, což bude znamenat úplný konec těžby uhlí v ČR.
Hnědé uhlí tvoří naprostou většinu produkce této suroviny v ČR. V roce 2024 se ho vytěžilo 23,68 milionu tun, což bylo meziročně skoro o 18 procent méně. Drtivá většina byla použita jako průmyslové uhlí. Ještě v roce 1989 se vytěžilo 89 milionů tun hnědého uhlí. Černého uhlí předloni čeští těžaři vyprodukovali 1,35 milionu tun, meziročně asi o 1,5 procenta méně. Většinu, konkrétně 739.000 tun, tvořilo uhlí určené k energetickým účelům. Koksovatelného uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa, přes 611.000 tun. V roce 1989 se v ČR vytěžilo 35 milionů tun černého uhlí.
Poslední producent černého uhlí: státní OKD
Jediným producentem černého uhlí v ČR je státem vlastněná společnost OKD. Majitelem firmy se český stát znovu stal v roce 2018, kdy ji převzala firma Prisko ovládaná ministerstvem financí. OKD se předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti a v roce 2016 na sebe firma podala insolvenční návrh. Těžba v OKD se již desítky let utlumuje, protože se nevyplácela. Ke konci firma těžila již pouze v hlubinném dole ČSM v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve.
Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky a OKD si na ni nechá okolo 600 zaměstnanců. Zároveň už rozjíždí podnikatelský plán své činnosti do roku 2050, bude například jímat a využívat důlní plyn. Firma již podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V plánu má také míchání a prodej uhelných směsí - OKD bude nakupovat uhlí a svou infrastrukturu a know-how úpravny uhlí využije k produkci energetických směsí na míru zákazníkům.
Hospodaření OKD a konec těžby s finanční rezervou
V roce 2024 dosáhly tržby OKD deset miliard korun, což znamenalo meziroční pokles o 17 procent. I přes klesající poptávku a snižující se ceny uhlí firma dosáhla čistého zisku jedné miliardy korun (o rok dříve to bylo 2,9 miliardy). Loni v březnu premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že OKD ukončí těžbu v dole ČSM s rezervou více než osm miliard korun na účtech. Peníze pokryjí likvidaci dolu, sanaci, odstupné pro zaměstnance i budoucí podnikání OKD. Podle původních plánů měla těžba skončit už v roce 2022, v dubnu 2023 ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého kvartálu roku 2023. Později se ukončení těžby ještě posunulo.
Počátky těžby na Ostravsku a Karvinsku
- Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843. Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil.
Uzavírání dolů po roce 1989
Část šachet se v ostravsko-karvinském revíru uzavřela už za socialistické éry, jiné ale vznikly - například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let minulého století. Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (což byl poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a v listopadu 2019 pak v Lazech. V roce 2022 OKD ukončila těžbu v dolech Darkov a ČSA.
Černé uhlí se dlouho těžilo také na jižní Moravě, a to v rosicko-oslavanské pánvi. Objeveno zde bylo počátkem 50. let 18. století, těžba byla zahájena na uhelné sloji u Oslavan, o něco později i na sousedním rosickém panství. Postupně se těžba rozrostla do okolních obcí. Ukončena byla v únoru 1992, poslední uzavřenou těžební lokalitou revíru byl důl Antonín ve Zbýšově. Mnohem starší je historie těžby v plzeňské a radnické pánvi, která sahá až do poloviny 16. století. Hlubinná těžba zde skončila kvůli nerentabilitě v březnu 1995, a to na dole Krimich v Tlučné u Plzně.
Kladensko a Žacléř: konec dlouhé hornické tradice
Úzce spjato s uhlím bývalo několik staletí také středočeské Kladno a okolí. Postupně zde vzniklo 33 dolů. Posledním místem, kde se v regionu dobývalo černé uhlí, se stal nakonec důl Schoeller, známý jako Šelerka, kde těžba skončila v červnu 2002. A například v podkrkonošském Žacléři se v černouhelném dolu, který řadu let nesl jméno Jan Šverma, těžilo černé uhlí více než 400 let. Těžba zde byla výrazně utlumena v roce 1992, poslední vozík naložený uhlím z dolu vyjel v roce 2002.
U hnědého je klíčová ložiska nacházejí v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku. Společnosti Severní energetická a Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače spravují těžební lokality ČSA u Litvínova a Lom Vršany u Mostu. Těžba je zde omezena územními limity. Loni v listopadu firma oznámila, že ukončí svých provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně nejpozději v březnu 2027.
Společnost Severočeské doly ze skupiny ČEZ dobývá uhlí na dvou místech - Doly Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní a Doly Bílina západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice. ČEZ nyní plánuje postupný odklon od uhlí do roku 2030. Těžba v Tušimicích by měla skončit v roce 2029 a v lomu Bílina o rok později. Hnědé uhlí těží také společnost Sokolovská uhelná, a to v lomu Jiří ve Vintířově na Sokolovsku. Firma ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Nyní předpokládá, že těžba skončí mezi roky 2030 až 2032.
