Přechod na letní čas není jen nepříjemnost spojená s hodinkou spánku navíc. Studie ukazují, že při jarním posunu času roste počet infarktů a mrtvic až o 24 procent, upozorňují čeští kardiologové. Ačkoli Evropská unie plánovala střídání času zrušit, dohoda členských států zůstává v nedohlednu. Odborníci přitom doporučují celoroční zimní pásmový čas.
Změna času má podle kardiologů vliv na počty srdečních potíží. Infarktů nebo mrtvic při změně času na letní podle různých studií přibývá o čtyři až 24 procent. Při přechodu zpět na zimní naopak lékaři pozorují trend opačný, tedy mírné snížení. Na sociální síti instagram to uvedla Česká kardiologická společnost. V neděli 29. března se v Česku v 02:00 posune čas o hodinu vpřed.
"Změna zimního času na letní zvyšuje riziko infarktu a mrtvice až o 24 procent," uvedl kardiolog Aleš Linhart z výboru odborné společnosti.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale a v době pandemie covidu-19 unie myšlenku zrušení pravidelného střídání času odložila. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
