Potomci obyvatel 33 obcí vysídlených za druhé světové války v sobotu spolu s dobrovolníky vysadili na Drahanské vrchovině takzvanou Alej svobody. Alej tvoří 110 stromů, z nichž některé nesou jména tehdy zaniklých vesnic, sdělil za spolupořádající Nadaci Partnerství David Kopecký.
Nachází se mezi Bousínem na Prostějovsku a vesnicí Repechy, která je jeho místní částí. Výsadba se uskutečnila u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Stalo se tak pod hlavičkou nadace a její iniciativy Sázíme budoucnost ve spolupráci s obcí Bousín. "Do sázení se zapojilo na 250 dobrovolníků a dobrovolnic," uvedl Kopecký.
Alej je podle organizátorů připomínkou odvahy a návratu života do regionu i příspěvkem k obnově a oživení krajiny. "Představte si, že musíte vyklidit dům od nábytku i osobních věcí, zamést, umýt podlahy a klíč od rodného domu odevzdat na četnické stanici. Takový osud potkal více než 18 500 lidí z Drahanské vrchoviny, když zde v letech 1942 až 1945 vznikl vojenský výcvikový prostor Wehrmachtu. Místní tehdy ztratili domov i půdu, ale neztratili odhodlání - po válce se sem dokázali vrátit a znovu obnovit život," řekla vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost Anna Poledňáková.
Poděkování předkům, obnovili domovy
Výsadba aleje se uskutečnila dopoledne, a to od rozhledny Kopaninka směrem k Bousínu. Odpoledne na ni navázal doprovodný program. Jeho součástí bylo posezení s pamětníky, světelná instalace a promítání dokumentu pojmenovaného Vystěhování obcí Drahanska 1940–1945, který připravila historička Dana Vedra z Moravského zemského muzea v Brně.
Do programu se zapojily obce i rodiny vystěhovaných, které zasadily stromy za své předchůdce. "Chceme poděkovat našim předkům za odvahu k návratu, za houževnatost při obnově poničených vesnic a života v nich a za poselství, že domov není místo, ale vztah, který nelze zničit," řekla iniciátorka doprovodného programu Marie Horáková ze spolku Barvínek.
Alej jako připomínka lidských kořenů
Bousín si podle současné starostky obce Moniky Tmé (STAN, za Zelená pro Bousín a Repechy) nese hlubokou stopu válečného vysídlení. "Polovina původních obyvatel se už do vesnice po válce nevrátila, třetina domů se neobnovila. Alej u nás nebude jen novým stínem u cesty - bude to místo, kam se rodiny z celého okolního regionu mohou vracet, aby věděly, kde mají kořeny," uvedla starostka.
Akci podpořilo ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Do výsadby se zapojil také ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Označení Alej svobody dnes dostala i lipová alej, kterou dnes dobrovolníci vysadili v Pardubicích. I tam připomíná kulaté výročí konce druhé světové války, zároveň je upomínkou listopadových událostí v roce 1989.
