Dětská kolektivní sběratelská psychóza

Je s podivem, kolik davových šílenství kvůli různým sériím hraček se za poslední léta odehrálo… Ti starší, kteří prožili dětství v osmdesátých letech, si ze sérií pamatují tak akorát "céčka" a obrázky ze žvýkaček Bajo nebo Pedro.

My, kteří pamatujeme dětství s  bílými nebo jahodovými jogurty koupenými v Jednotě, oproti dnešní vitríně plné nejrůznějších jogurtů a mléčných dezertů v supermarketech, se jen pousmějeme nad dnešní nabídkou všeho… Od potravin přes oblečení, hračky, knihy nebo kina… pamatujete, že do kina se nedalo chodit každý den a že se promítal jen jeden film, sedět jsme museli na dřevěných sedačkách a o černé limonádě a o popcornu jsme mohli jen snít…?! A dnes? Děti mají, na co si vzpomenou, ale není se čemu divit. K dispozici a ke koupi je všechno. Například propadnou sbírání sestavitelných sérií v Kinder vajíčkách, což je oproti třeba hračkám L.O.L. ještě malá investice. A co třeba hračky Littlest Pet Shop nebo Gormiti? Na děti všude číhají barevné, kouzelné, roztomilé figurky a nestačí jen jedna, i zde platí rčení, že s jídlem roste chuť. Všechny hračkářští giganti to pochopili a nejen oni… Že vytvářet kolekce nebo série nejrůznějších hraček, je stručně řečeno "k nezaplacení".

Všechny firmy z hračkářského průmyslu mají nastavený marketing na to vyvolat co největší emoci. Definice, kterou najdete na Wikipedii zní: Hračka je předmět používaný ke hře dětí, ale občas i dospělých. Slouží k upoutání pozornosti dítěte, jeho zabavení, ale také k rozvíjení jeho motorických a psychických schopností. Bohužel u sběratelských sad snad o rozvíjení psychických a motorických činností nemůže být řeč. Snažme se pochopit dětskou psychiku, která vidí pestrobarevné výlohy hračkářství, reklamy v televizi a na internetu, i když nejvíce děti ovlivní jejich okolí, takže kamarádi, sousedé a děti ve škole… Tak obrovskému nátlaku nelze odolat.

A nyní se zase vraťme zpět do osmdesátek… Jaká byla zábava o přestávkách ve škole…? No přece vyměňovat céčka, ten, kdo měl paragraf a třeba duhový, byl "king". Děti mají dnes ve škole místo céček MNOHEM hodnotnější (myšleno cenově) hračky na výměnu. Například zmiňovaná zvířátka značky Littlest Pet Shop, kteří se lidově mezi dětmi nazývají "petšopáčci", jsou vyrobení tak, aby byli třpytiví a roztomilí. Existují domečky, divadla nebo prostě jen vábivé sady se zvířátky. Děti si je mohou vyměňovat a chlubit se množstvím, které ale nezáleží na schopnostech dítěte, ale na finanční situaci rodičů… A to je právě ta smutná stránka jinak optimistické situace, která není stejná jako v osmdesátých letech. Že céčka, i když byla špatně dostupná, měla hodnotu pár korun, kdežto ceny dnešních sběratelských sérií jdou do tisíců…