Fasáda se může čistit i sama

Znají to zejména ti, kteří bydlí u frekventované silnice. Pokud si na dům zvolili světlejší barvu fasády, například žlutou, čistá dlouho nezůstane. Brzy zašedne a původní barva už skoro ani není vidět. Vyčistit to v mnoha případech lze, nicméně efekt nevydrží moc dlouho. Čištění fasády se pak stává pravidelnou činností, která bere čas i peníze.

Vzrostlé stromy, silnice, prašné polní cesty, hmyz, ale také houby a plísně. To jsou největší nepřátelé fasád. Nejvíce pochopitelně škodí na těch světlých, které má v Česku spousta lidí. Světlý odstín totiž krásně kontrastuje s tmavou střešní krytinou. Dokud si zachovává svou barvu.

Problém vyřeší fasáda se samočisticím efektem

Jsou dvě řešení. Buď budete fasádu pravidelně čistit, nebo ji prostě necháte, ať se vyčistí sama. Na trhu jsou totiž k dostání fasády se samočisticím efektem. Umyje je déšť, v nejhorším případě je vyčistíte obyčejnou tlakovou vodou, což je rychlé, jednoduché a levné.

Nečistoty na samočisticí fasádní barvě totiž neulpívají, a tak jim stačí trocha vody, která je smyje. Zároveň je taková fasáda antibakteriální, tudíž eliminuje výskyt plísní a hub. Jak je něco takového možné?

Samočisticí proces zajišťují nanotechnologie

Fasádní barva se samočisticím efektem je založená na bázi nanotechnologií. Kolem těch je v posledních letech obrovský boom. Nachází se totiž stále další a další sféry, v nichž se mohou uplatnit. Ale zatímco spousta lidí si myslí, že jde o něco, s čím pracují jen vědci v laboratořích, už dávno jsou mezi námi. Běžnému člověku mohou pomoct třeba s čištěním, nebo s tím, aby čistit vůbec nemusel. Nebavíme se přitom pouze o fasádách.

Celý princip samočištění je založený na nanočásticích a inspirovaný přírodou. Pokud se bavíme o něčem s předponou nano, značíme tím, že jde o něco skutečně malinkého. Nano znamená 10-9, tedy miliardtinu metru. Nic tak malého pouhým okem nemáme šanci spatřit, přesto nám to může v životě pomáhat.

Fasáda inspirovaná lotosovým květem

Fasáda, která se sama čistí, je konkrétně inspirovaná lotosovým květem. Možná jste si všimli, že ten, ačkoliv často roste ve stojatých vodách a bažinách, je neustále dokonale čistý. Vědci tohle zkoumali a zjistili, že za to mohou drobné hrbolky na povrchu. Díky nim na lotosu špína neulpívá. Drží se na těchto hrbolcích, ze kterých je pak voda smývá. A něčeho podobného se díky nanotechnologiím podařilo dosáhnout i na fasádě.

Jaký je hlavní rozdíl oproti běžným fasádám?

Největší rozdíl spočívá v čištění.

Běžná fasáda: Někdy postačí speciální kartáč a demineralizovaná voda či chemický přípravek. Tato metoda je však zdlouhavá a pomáhá zejména proti plísním, houbám a mechu. O něco lepší výsledky má pískování, tedy tlakové čištění abrazivem. Jde o prašnou variantu, na niž si člověk musí pozvat odborníky. Pak je tady ještě šetrné čištění suchým ledem, které si poradí i s graffiti. Opět ji člověk jen těžko zvládne sám.

Nano fasádní barva: Počkáte, až zaprší, nebo vezmete hadici a postříkáte fasádu vodou. Špína se smyje sama.

Při vytváření barvy její tvůrci dbali také na propustnost par, která snižuje erozi fasády, odolnost vůči vodě a krycí schopnosti. I když zvolíte světlý odstín, například zářivě bílou, perfektně zakryje i tmavý a šedivý podklad.

Fasádní barva pro spoustu povrchů

Na trhu možná objevíte několik druhů barev se samočisticím efektem. Známá je například fasádní barva Fit, kterou u nás distribuuje firma NanoConcept. Tu lze použít na minerální, akrylátové, silikátové omítky, ale i přírodní kámen, kabřinec či režné zdivo. Můžete ji bez problémů tónovat, a tak dosáhnout odstínu, který potřebujete. Cena je oproti běžným barvám sice o něco vyšší, ale z dlouhodobého hlediska se určitě vyplatí. Obzvláště těm, kteří mají dům v blízkosti silnic či jiných zdrojů trvalého znečištění.