Práce na dohodu patří mezi oblíbené formy přivýdělku, od běžného pracovního poměru se však v mnohém liší. Shrnuli jsme pro vás klíčové rozdíly - od zákonem stanovených podmínek po minimální výši odměny i to, zda se vám tento způsob pracovního poměru vůbec vyplatí.
Práce na dohodu o pracovní činnosti i provedení práce jsou ideální pro brigády a krátkodobé přivýdělky. Uzavřít jich totiž můžete hned několik současně, a to jak u jednoho, tak více zaměstnavatelů. Obě dohody se ale zásadně liší hlavně v počtu odpracovaných hodin, výpočtu mzdy, odvodů i zdanění. Naopak výpověď musí být v obou případech podána písemně, přičemž výpovědní lhůta činí 15 dní, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak zaměstnance. Pracovní poměr lze ukončit bez udání důvodu.
Dohoda o provedení práce
U dohody o provedení práce neboli DPP můžete za kalendářní rok odpracovat maximálně 300 hodin pro jednu firmu. Za svou oblíbenost tento typ dohod ale vděčí zejména odvodům. Pokud váš příjem nepřekročí 10 000 korun měsíčně, žádné odvody platit nemusíte. Avšak v případě, že si měsíčně vyděláte jen o korunu navíc, vzniká vám povinnost platit si zdravotní a sociální pojištění. Daním se však u DPP nevyhnete, srážková daň je stanovena ve výši 15 %.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti se od DPP liší zejména hranicí počtu odpracovaných hodin, která činí 20 hodin týdně, a povinností platit odvody. Jakmile příjem zaměstnance překročí 3 000 korun měsíčně, musí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Pro koho jsou dohody vhodné?
Pracovní dohody se zpravidla vyplatí pro přivýdělky k hlavnímu pracovnímu poměru nebo státním pojištěncům, tedy důchodcům, ženám na mateřské či studentům. Mějte na paměti, že obě dohody je potřeba uzavřít písemně a neměl by v nich chybět popis náplně práce, doba platnosti i výše sjednané odměny. Zaměstnavatel je navíc ze zákona povinen vám za práci vyplatit alespoň minimální mzdu, která v roce 2020 činí 14 600 korun.
