Projekt WiFi4EU pomůže signálem pokrýt i nejodlehlejší obce Evropy

Rozšíření bezplatné Wi-Fi do center veřejného života v celé Evropě je cílem projektu Evropské komise nazvaného WiFi4EU. Ten letos v září získal zelenou od Evropského parlamentu. Do roku 2020 by tak mohla být každá evropská obec vybavena bezplatným bezdrátovým přístupem k internetu. O tom, kdo může o dotaci zažádat, za jakých podmínek či na co lze finance využít, jsme si povídali s Miroslavem Pochem, europoslancem za ČSSD. Nakousli jsme ale také téma, které se v poslední době stále víc diskutuje v souvislosti s tzv. Brexitem. Existuje pravděpodobnost, že by ČR také odešla z Evropské unie?

Myslíte si, že ČR evropský projekt jako je WiFi4EU potřebuje?

Projekt je bezesporu dobrou zprávou pro ČR, protože poskytne granty na zavedení bezdrátového internetu do znevýhodněných oblastí a míst, kde není zavádění internetu hospodářsky rentabilní pro firmy. EU tak naplňuje svůj cíl umožnit přístup k internetu všem lidem bez ohledu na to, kde bydlí či kolik vydělávají.

Kdo se může do programu zapojit a jak?
Na podporu rozšíření bezplatné Wi-Fi vyčlenila EU v projektu WiFi4EU 120 milionů eur. O ty se budou moci ucházet subjekty veřejného sektoru, tedy místní samosprávy, knihovny, muzea, zdravotní střediska atd., v prvním kole bude zaměřen především na obce a skupiny obcí. Celkem by si na dotaci z tohoto programu mohlo sáhnout šest až osm tisíc měst a obcí, přičemž každý členský stát by měl mít k dispozici předem stanovený počet "poukázek".

Existuje pravidlo, na co mohou obce peníze využít?
Peníze z projektu lze využít na zřízení a instalaci Wi-Fi hotspotů. Úspěšný žadatel bude platit za připojení a údržbu technického zařízení po dobu alespoň 3 let. Žádat bude možné prostřednictvím online žádosti na začátku roku 2018. Platí přitom, že kdo dříve zažádá, má větší šanci na úspěch.

Nemůže se stát, že většinu dotací získají šikovnější státy?
I na to jsme mysleli. Každý členský stát bude mít předem určenou finanční obálku pro projekty na svém území, aby bylo rozdělení financí rovnoměrné a spravedlivé.

Komerční poskytovatelé internetu projekt kritizují. Bojí se konkurence?
Chápu, že podobné projekty mohou vzbuzovat obavy komerčních subjektů, v tomto případě ale není čeho se obávat. Cílem je dostat bezplatnou Wi-Fi do míst, kde není jiná šance připojení. Půjde o zavedení internetu do míst, kde prokazatelně neexistuje podobná nabídka bezplatného připojení Wi-Fi. O podporu budou moci žádat pouze takové subjekty, které ji využijí ve veřejném zájmu. Navíc je její výše omezena částkou šedesát tisíc eur.

Máte už nyní přehled o tom, jestli se české obce do projektu zapojí? 

Projekt již vzbudil zájem mezi některými obcemi v České republice, ale i v dalších zemích EU. Věřím, že se v příštím roce do projektu zapojí široké spektrum obcí, protože se jedná o unikátní příležitost, zejména pro menší komunity.  Administrativa, spojená s žádostí, bude jednoduchá a hlavně - pokud bude tento program úspěšný, bude pravděpodobně jeho rozpočet navýšen o dalších 25 - 50 milionů eur.

Jedním z předvolebních témat byl možný odchod ČR z EU. Je tzv. Czexit reálný?
Ačkoliv Česko vévodí celoevropským příčkám, co se týká negativního postoje k EU, věřím, že pokud by se odchod z EU začal reálně diskutovat, většina lidí by vystoupení z EU nepodpořila. Přínosy našeho členství v Evropské unii vysoce převažují nad negativy. Lidé bohužel spoustu pozitiv vnímají jako samozřejmost, a naopak v dnešní době informační zahlcenosti jsou náchylní věřit snadným řešením i úplným nesmyslům. Dění v Evropské unii bude vždy mít zásadní dopad na ČR, a je v našem nejvyšším zájmu ovlivnit alespoň to, co se ovlivnit dá. Je paradoxní, že právě lidé ze sociálně slabších vrstev často podporují vystoupení z EU, a přitom právě jich by se odchod dotkl nejvíce.

Mluví se o tom i v souvislosti se zákonem o obecném referendu. Měla by ČR takový zákon přijímat? 

Ústavní zákon o celostátním referendu byl jedním z prvních návrhů, které ČSSD předložila do Poslanecké sněmovny, a to již v minulém volebním období. Obecně podporuji posílení prvků přímé demokracie, ovšem za takových podmínek, kdy se na hlasování opravdu podílí většina obyvatel a odráží tak skutečný názor populace. Souhlasil bych pouze s návrhem, který by obsahoval dostatečně vysoký práh pro účast, tedy konkrétně s účastí více než 50 % oprávněných voličů.