Neandertálci si dokázali poradit se zubním kazem překvapivě vyspělým způsobem. Nález stoličky ze sibiřské jeskyně Čagyrskaja ukazuje, že už před 59 tisíci lety používali kamenné nástroje k jeho ošetření. Podle vědců jde o nejstarší známý důkaz zubního zákroku a zároveň o první případ „vrtání“ zubu u jiného druhu než Homo sapiens.
Neandertálci používali kamenné nástroje k ošetření zubního kazu už před zhruba 59.000 lety. Naznačuje to stolička nalezená v jeskyni Čagyrskaja na jihu Sibiře, v níž vědci objevili hluboký otvor vytvořený ostrým kamenným nástrojem ještě za života svého nositele. Podle archeologů jde o nejstarší známý důkaz zubního zákroku a první případ vrtání zubu u jiného druhu než Homo sapiens. O studii informoval deník The Guardian.
Archeoložka Ksenia Kolobovová z pobočky Ruské akademie věd v Novosibirsku uvedla, že nález zásadně posiluje pohled na neandertálce jako na vyspělou lidskou populaci s komplexními schopnostmi. "Tento objev silně posiluje nyní dobře podložený názor o neandrtálcích. Ti nebyli brutálními a méněcennými bratranci ze zastaralých stereotypů, ale sofistikovanou lidskou populací se složitými kognitivními a kulturními schopnostmi," řekla.
Podle Kolobovové objev odhaluje nový rozměr jejich chování – schopnost provádět invazivní lékařské zákroky. Stolička pochází z naleziště, kde archeologové objevili pozůstatky neandertálců a tisíce kamenných nástrojů.
Mikroskopická rentgenová analýza ukázala, že zub byl postižen silným kazem, který pronikl až do dřeňové dutiny. Okraje otvoru jsou vyhlazené a v jeho vnitřku jsou patrné stopy opotřebení, což podle vědců znamená, že člověk po zákroku ještě nějakou dobu zub používal. Vědci experimentálně ověřili, že podobný otvor lze vytvořit ručním otáčením úzkého, protáhlého kamenného nástroje z místního minerálu jaspisu. Proniknutí do zuboviny tímto způsobem trvalo 35 až 50 minut nepřetržité práce. Podle Kolobovové musel být zákrok mimořádně bolestivý.
Justin Durham z univerzity v Newcastlu, který si prohlédl snímky zubu, avšak na výzkumu se nepodílel, označil práci neandertálce za slušně odvedenou. Podle něj mohl otvor krátkodobě ulevit od prudké bolesti tím, že snížil tlak způsobený infekcí uvnitř zubu. V moderní stomatologii je k proniknutí přes vnější vrstvu zubu potřeba nástroj s diamantovým hrotem, který se otáčí rychlostí přes 40.000 otáček za minutu, připomněl Durham. Bez následného ošetření však zub pravděpodobně zůstal náchylný k chronické infekci.
Spoluautorka studie Lydia Zotkinová z Ruské akademie věd upozornila také na mimořádnou odolnost člověka, který zákrok podstoupil. Podle ní si musel uvědomovat, že bolestivý zásah přinese dočasnou úlevu od ještě horší bolesti způsobené zánětem.
Jeskyně Čagyrskaja patří k významným nalezištím neandertálců na jižní Sibiři, kde byl nalezený zub datován na 59.000 let. Jde o nejstarší známý příklad tohoto typu zákroku, o více než 40.000 let starší než dosavadní důkazy o zubním ošetření u moderních lidí.
Autoři připomínají, že už dřívější nálezy ukázaly, že neandertálci pečovali o nemocné a zraněné členy skupiny. Zmínili například objev dospělého muže se zakrnělou paží a s deformacemi v obou nohou. Další nález se týkal dítěte s Downovým syndromem, které se dožilo nejméně šesti let. Nový objev podle nich dokládá nejen soucit, ale i schopnost plánování a technickou zručnost.
