Pražské nemocnice postupně na pokojích doplňují klimatizace, někde zatím mají jen přenosná zařízení nebo větráky. V novějších objektech je častý centrální rozvod chlazeného vzduchu. Většinou jsou ale chlazením vybaveny hlavně operační sály a jednotky intenzivní péče (JIP). Vyplývá to z ankety ČTK.
V Praze je 23 nemocnic akutní péče a další zařízení následné péče, budovy některých jsou památkami včetně objektů starších 200 let. Ve starších nemocničních budovách je doplnění klimatizací na pokoje pacientů náročnější. Například většina objektů Všeobecné fakultní nemocnice u Karlova náměstí v Praze pochází z doby habsburské monarchie, navíc je památkově chráněná.
Podle Reginy Rothové z oddělení PR a marketingu nemocnice je nástěnnými nebo kazetovými klimatizacemi osazeno asi 30 procent lůžkových pokojů. "Zároveň všechna oddělení JIP mají vzduchotechnický systém, který vzduch zároveň i ochlazuje," uvedla.
Památkově chráněná je také Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči, jejíž budovy vznikly koncem 20. let minulého století pro Masarykovy domovy pečující o nemocné, děti či seniory. Postupně procházejí rekonstrukcí, loni skončily opravy plicní kliniky za 326 milionů korun a v předchozím roce několika dalších pavilonů za 1,5 miliardy. Součástí oprav, které mají vést hlavně ke snížení energetické náročnosti, jsou i úpravy vzduchotechniky, vytápění a chlazení.
"Na odděleních máme k dispozici buď klimatizaci či standardní větráky. Místnosti jsou více větrány a na oknech máme buď elektrické, či mechanické žaluzie nebo rolety. Pacienti dostávají také vyšší příjem tekutin a ovoce," sdělil ČTK mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Budovy nemocnic Na Homolce a v Motole pocházejí většinou z 80. let minulého století. Postupně se opravují kvůli snižování nákladů na energie. Na Homolce byly opravy za 1,1 miliardy ukončeny loni, za energie plánuje nemocnice ušetřit až 30 milionů ročně.
"S průběžnou modernizací Nemocnice Na Homolce se postupně zlepšuje i systém chlazení. Ten v plné míře funguje na západní exponované straně budovy," uvedla Pavlína Perlíková z oddělení PR a marketingu nemocnice. V ostatních částech budovy jsou podle ní vybaveny klimatizací hlavně JIP, ARO a operační sály, ambulance jsou chlazené rozvodem čerstvého vzduchu. "Každoročně podle aktuálních technických možností vybavujeme chladicími systémy další prostory," dodala.
Také v sousední Fakultní nemocnici v Motole jsou podle Hany Frydrychové z odboru komunikace napojené na centrální zdroj chladu všechna oddělení dětské nemocnice, objekt nové onkologie a oddělení JIP a ARO nemocnice pro dospělé. Klimatizované jsou v této budově také některé ambulance, vybrané čekárny, chodby a lůžková oddělení.
Celkový chladicí výkon instalovaný v Motole, který je s 2200 lůžky největší nemocnicí v ČR, je zhruba 12 megawatt, což odpovídá zhruba 4000 domácích lednic nebo 40 hokejovým stadionům. "Společně s rekonstrukcí jednotlivých budov v areálu FN Motol se chlazené prostory dále rozšiřují. Na vyžádání umisťujeme také mobilní klimatizace a ventilátory," doplnila.
Budovy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) patří mezi nejnovější zdravotnická zařízení v Praze, hlavní budova byla dokončena v roce 2005, další dva pavilony přibyly loni. "Prostory jsou centrálně nuceně větrány vzduchotechnickými systémy, které zajišťují distribuci větracího vzduchu, který je ve strojovnách předchlazen. Lokální chlazení místností mimo centrální systém je zajištěno místními chladicími jednotkami," popsal náměstek Úseku investic a investiční výstavby IKEM Josef Šulek. Před průnikem tepla do interiéru chrání venkovní žaluzie.
Většinu hospitalizovaných dlouhodobě tvoří senioři. Právě pro ně může být horké počasí rizikové, mohou mít problémy s tlakem nebo se zhorší jejich chronické nemoci srdce či ledvin. Často kvůli nim končí v nemocnici, loni podle dat ministerstva zdravotnictví v létě souviselo se zhoršením chronického onemocnění více než 65 procent hospitalizací seniorů.
