Svět anglické venkovské šlechty na přelomu 18. a 19. století přibližuje ve svých románech Jane Austenová, která se narodila 16. prosince 1775. Vtipné a dobře napsané knihy této britské autorky se vracejí stále znovu, v nových knižních vydáních, i na obrazovkách a plátnech kin. Autorka v dílech většinou sledovala problémy žen ze středních a vyšších vrstev, které se musí vyrovnávat s pravidly strnulé společnosti své doby.
Austenové výrazné, inteligentní, racionální ženské hrdinky převážně ostře kontrastovaly s pošetilostí svého okolí. Vytříbený vypravěčský styl předvedla v románech Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Mansfieldské panství či Emma. První z románů byl několikrát zfilmován, asi nejzdařileji v roce 2005 s Keirou Knightleyovou a Matthewem Macfadyenem v hlavních rolích. Adaptací druhého románu je třeba britský snímek Vášeň a cit z roku 2007, který vypráví o vášnivém setkání mladé Jane Austenové a Toma Lefroye, a o jejich vztahu, který pravděpodobně inspiroval její romány.
Malé divadlo života svých děl zalidnila Austenová přesně charakterizovanými postavami, jejichž pošetilost, lakotu, marnivost i přetvářku uměla nejen jasně rozpoznat, ale také výborně popsat svým úsporným stylem s vtipnými replikami. Výsledkem byla próza tak moderní, že lze jen těžko uvěřit, že autorku dělí od dneška dvě staletí. A že v podstatě celý život prožila na nevelkém prostoru anglického venkova, na místě přesně vymezeném (a omezeném) postavením příslušnice vyšší střední třídy.
Pro některé "mladší sestra Shakespearova" Austenová pocházela z početné a nezámožné rodiny venkovského faráře, jenž děti sám vzdělával a dodával jim tucty knih. Za 41 let svého života zažila jen velmi málo, nikdy se neprovdala a nikdy, jak později poznamenala Virginia Woolfová, neměla ani vlastní pokoj.
Byla sedmým z osmi dětí reverenda George Austena a jeho manželky. Měla šest bratrů a starší sestru Cassandru, která, jak dokládají dochované dopisy, jí byla z celé rodiny nejbližší. Ačkoli těchto dopisů Jane napsala celkem kolem tří tisíc, dochovalo se jich pouhých 160. Cassandra totiž většinu spálila a i do těch, které uznala za vhodné přetrvání, vystříhala díry v místech, kde byly pasáže příliš intimní nebo kde se ironická Jane pouštěla do členů rodiny.
Břitká literátka se narodila v hrabství Hampshire a studovala na dívčí internátní škole v Readingu: "Postavu měla vysloveně elegantní, byla poněkud vzrostlejší, lehce nadprůměrné výšky. V chování a gestikulaci byla zdrženlivá, avšak půvabná. Rysy tváře měla velmi milé. V jejich souhře se projevoval nesrovnatelný výraz radosti, citlivosti a dobroty,“ pěl na svou sestru ódy jeden z jejích šesti bratrů, Henry, jenž je dnes životopisci považován za autoritu, pokud jde o povahu i smýšlení slečny Jane. "Hlas měla výjimečně líbezný. Vyjadřovala se plynně a přesně. Byla skutečně jako stvořená pro elegantní společnost, která klade důraz na rozum… Tančila ráda a dobře.“
Různých tanců jsou plné i její romány. Stihla jich napsat sedm a rozepsat dva. Zaobírají se převážně úlohou ženy v tehdejší společnosti, její (nežádoucí) závislostí na svatbě s bohatým a vysoce postaveným mužem, případně na věnu od rodičů, a kritizují společenské konvence, jejichž vinou se dívka nemohla jednoduše zamilovat.
Samotná Austenová v sedmadvaceti letech odmítla Bigga Withera, zámožného bratra svých přítelkyň, jenž jí učinil nabídku k sňatku. Její životopisci nevědí, proč ho nechtěla. Jednu hypotézu skýtá biografie z pera Elsemarie Maletzkeové: Možná prostě nechtěla mít na krku muže a děti. Možná toužila mít čas na svoje psaní. Sice si jím za svého života vydělala pouhých pár set liber, ale byla spisovatelkou.
Skutečný austenovský boom odstartoval v 90. letech 20. století a přinesl filmové verze jejích děl. I v ČR je známý šestidílný britský televizní seriál Pýcha a předsudek z roku 1995 z produkce BBC s Colinem Firthem v hlavní roli, který mnozí označují za nejlepší austenovskou adaptaci vůbec.
Ve svém nejslavnějším románu Pýcha a předsudek Austenová s typickou lehkou ironií líčí neuspěchanou esenci tehdejšího venkovského světa. Osou dění je společenská a hospodářská situace tamního gentlemana, vzdělaného ale nepraktického pana Benneta. Vše začíná slavnou větou: "Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky."
Dílo, ve kterém se dcera pana Benneta Elizabeth přes matčin odpor a společenské předsudky zamiluje do šlechtice Fitzwilliama Darcyho, vzniklo v dopisové formě v letech 1796 až 1797 pod názvem První dojmy. Nakladatel však tuto prózu odmítl. Po několika přepracováních vyšla jako Pýcha a předsudek.
Austenová zemřela předčasně 18. července 1817 po bezmála dvouletém stonání, zřejmě na Addisonovu chorobu, onemocnění nadledvin. A jak je patrné, žije dál ve svých hrdinkách.
