Devizový zákon, který vstoupil v platnost 1. října 1995, mimo jiné umožnil zavedení volné směnitelnosti české koruny. Z pohledu běžného občana bylo nejdůležitější zrušení ročního limitu pro nákup devizových prostředků, zákon ale zavedl i další důležité novinky.
Například zrušil nabídkovou povinnost a omezení právnických osob volně zřizovat devizové účty u bank působících na území Česka. Umožňoval i volný odkup zůstatků české měny od nerezidentů bez ohledu na to, v jakém období a z jakých operací byly získány, a provádění plateb a převodů do zahraničí v české měně, a připouštěl volný oběh koruny v zahraničí.
Bez volné směnitelnosti by to nešlo. Ale s riziky
Volná směnitelnost koruny mimo jiné urychlila příliv zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Později přišly další změny, už v roce 1996 bylo tehdejší pásmo 0,5 procenta pohybu kolem centrálního kurzu rozšířeno na 7,5 procenta, čímž významně vzrostlo riziko pohybu kurzu koruny.
V dalších letech postupně mizely i další zbývající devizové restrikce. Významným mezníkem byl rok 1997, kdy po útoku na českou korunu byl opuštěn systém pevného kurzu. Kurz české koruny od té doby určuje nabídka a poptávka na devizových trzích, byť s občasnými zásahy České národní banky.
