Aortokoronární bypass, tedy přemostění ucpaných srdečních cév, provedli jako první v někdejším Československu lékaři na chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie na Karlově náměstí v Praze. Tým profesora Jaroslava Lichtenberga před 55 lety, 28. října 1970, přemostil čtyřiapadesátiletému pacientovi pravou věnčitou tepnu s ischemickou chorobou srdeční. Nemocnému se poté dařilo dobře, ambulantně byl kontrolován léta.
Operace byla úspěchem, jemuž napomohla tehdejší relativně velká zkušenost pracoviště se zákroky při mimotělním oběhu. Počet obdobných výkonů začal narůstat. Zpočátku to mimo první chirurgickou kliniku byla pracoviště v pozdějším IKEMu, Hradci Králové, Brně a Bratislavě. Počty výkonů významně vzrostly s otevřením nových kardiochirurgických pracovišť v 90. letech. Se zavedením balonkové angioplastiky a koronárních stentů do praxe se ovšem množství těchto operací snížilo.
Lékaři v pražské Všeobecné fakultní nemocnici provádějí široké spektrum kardiovaskulární chirurgie. Před lety třeba vypracovali operační postupy pro pacienty starší 70 nebo dokonce i 80 let. Vedle potíží spojených s biologickým věkem u nich totiž musejí zohlednit také fakt, že obvykle trpí řadou dalších chorob, což zásadním způsobem ovlivňuje pooperační průběh. Specialitou pracoviště jsou pak aortokoronární bypassy u pacientů s probíhajícím infarktem myokardu.
Výkony po onemocnění či poranění srdce se na pražské klinice ojediněle prováděly už v první polovině 20. století, systematicky se kardiochirurgie začala rozvíjet od roku 1955. Zpočátku to byly výkony na bijícím srdci či v krátké zástavě bez mimotělního oběhu, například u vrozených srdečních vad. Se zavedením mimotělního oběhu v polovině 60. let se spektrum operací rozšířilo. Mimo jiné se od roku 1969 operačně řešily poinfarktové výdutě levé komory srdeční.
Aortokoronární bypass je chirurgický výkon, při kterém se na srdce našijí nové cévy, které tento orgán zásobují, a tím se zcela obejdou zúžené tepny. Operace by měla pacientovi přinést podstatné zvýšení kvality jeho života i jeho prodloužení. "Bypass je sice náročnější výkon než třeba použití stentů, ale je to u chronických onemocnění nejlepší léčba. Navíc se jím snižuje riziko, že se problém objeví znovu," řekl například emeritní přednosta Kardiocentra IKEMu Jan Pirk.
"V komunistickém režimu kvůli nedostatku deviz byla tato operace dostupná jen pro někoho. Pacienti museli na operaci čekat, a to někdy i rok. Někdy se stávalo, že nemocní zemřeli dříve, než se na ně podle čekací listiny dostalo," poznamenal v roce 2010 Pirk. Po roce 1989 zaznamenala kardiochirurgie v Česku obrovský rozmach. Bylo dost vyškolených odborníků, vznikala nová kardiochirurgická centra.
Většina odborné literatury připisuje prvenství v provedení koronárního bypassu ruskému kardiochirurgovi Vasiliji Kolesovi. Historickou operaci provedl v únoru 1964 a velkého uznání se tehdy dočkal hlavně ve své vlasti.
