Druhá světová válka definitivně skončila až kapitulací Japonska, kterou japonský císař Hirohito vyhlásil v rozhlase 15. srpna 1945. Přiměly jej k tomu až děsivé následky amerických jaderných bomb svržených na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Japonci tak zároveň vůbec poprvé v dějinách uslyšeli v rozhlase hlas svého císaře.
Zatímco v létě 1945 se Evropa již řadu týdnů těšila z konce nejhoršího ozbrojeného konfliktu v historii, na druhém konci světa, v jihovýchodní Asii, boje i nadále pokračovaly. V květnu 1945, v době ukončení války v Evropě, Japonci ovládali Thajsko, Malajsko, Indočínu, větší část Indonésie, rozsáhlé oblasti ve východní Číně, Mandžusko, Koreu a některé tichomořské ostrovy.
Přestože Američané postupně dobývali jeden pacifický ostrov za druhým, Japonsko, které válku s USA vyvolalo a které během války obsadilo řadu asijských zemí, kde zavedlo barbarskou krutovládu, odmítalo zápas vzdát. V zatvrzelém postoji jej nedokázaly zviklat ani nálety amerického letectva, které v průběhu války vážně poškodily na 67 japonských měst, včetně Tokia.
Za těchto okolností zvažovali představitelé Spojených států možnost přimět císaře Hirohita ke kapitulaci silou. Velení armády proto vypracovalo návrhy operací Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Podle odhadů se měly ztráty na životech jen na straně USA pohybovat v řádu statisíců mužů. Koncem července 1945 vyslali Spojenci ze svého zasedání v Postupimi Japonsku poslední varování. Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo "okamžité a naprosté zničení". Tokio přešlo ultimátum mlčením, načež americký prezident Harry S. Truman sáhl ke krajnímu řešení. Tím bylo použití nového druhu zbraně - atomové bomby.
Japonské velení v čele s císařem nepřiměla ke kapitulaci ani první bomba svržená na Hirošimu, která město srovnala se zemí a připravilo o život na 80.000 lidí. Až zkáza druhého města, přístavu Nagasaki, přiměla Japonsko k přistoupení na požadavky Spojenců.
Hirohito svoji řeč k národu nepronesl v živém přenosu, ale nahrál ji den předem v císařském paláci na gramofonovou desku. Rozhlas císařův projev trvající zhruba čtyři minuty odvysílal v pravé poledne 15. srpna. Rozhodnutí Japonska vstoupit do války Hirohito v nahrávce odůvodnil jako akt "sebezáchovy a stabilizace východní Asie" a zmínil neúspěchy a porážky posledních let, když řekl, že "válečná situace se nevyvíjela nutně ve prospěch Japonska". Císař se vyjádřil také ke svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki a atomovou bombu označil za "novou a nejkrutější bombu".
Slovo kapitulace ale v císařově projevu výslovně nezaznělo, takže rozhlasový hlasatel po odvysílání nahrávky oznámil, že Hirohitovo poselství k národu je vyjádřením bezpodmínečné kapitulace Japonska. Císařova řeč byla také přeložena do angličtiny a její celé znění vyšlo v americkém deníku The New York Times. Japonsko následně stvrdilo porážku 2. září v Tokijském zálivu podpisem na palubě americké bitevní lodi USS Missouri.
Po přijetí této bezpodmínečné kapitulace začali představitelé spojeneckého velení přijímat kapitulaci japonských vojsk v různých oblastech Tichomoří, Číny a jihovýchodní Asie. Tyto akty se protáhly na několik měsíců i proto, že některé japonské jednotky se odmítly smířit s kapitulací a složit zbraně, někteří císařští vojáci i desítky let po válce. Poslední se vzdali teprve v roce 1974 - Hiró Onoda na Filipínách a Teruo Nakamura na jednom z indonéských ostrovů.
"Když hledím na naši minulost a připomínám si pocit hluboké viny nad poslední válkou, pak upřímně doufám, že se válečné hrůzy nikdy nebudou opakovat," řekl na vzpomínkové akci před deseti lety japonský císař Akihito, Hirohitův syn.
