Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení čs. letci sloužili v Polsku a později ve Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách britského Královského letectva (RAF). Celkem vznikly v rámci RAF čtyři československé perutě, první z nich byla 310. stíhací peruť, která byla zřízena před 85 lety, 12. července 1940.
O necelé tři týdny později pak vznikla 311. bombardovací peruť, ještě v září 1940 se utvořila 312. peruť a v květnu 1941 pak 313. peruť RAF, obě stíhací. Češi a Slováci ovšem sloužili i u britských a polských perutí, naopak čs. perutě doplňovali angličtí či kanadští letci.
"Třistadesítka" působila u britského letectva nejdéle a sestřelila nejvíce nepřátelských letounů. Prvním velitelem byl Alexander Hess. Ve svém znaku měla 310. peruť českého dvouocasého lva na meči s královskou korunou v horní části. Pod znakem bylo heslo perutě We fight to rebuild (Bojujeme za obnovu). Peruť byla vyzbrojena letouny Hawker všech možných typů a Supermarine Spitfire.
Nejtěžší možná zkouška na příslušníky perutě i na celou RAF čekala hned po vyhlášení 310. perutě za bojeschopnou v srpnu 1940. V té době již totiž zuřila bitva o Británii. Královské letectvo úspěšně čelilo od července do října 1940 ofenzívě německé Luftwaffe a i díky sveřepému odporu RAF, včetně československých perutí, nacistický vůdce Adolf Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se RAF soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě.
Během svého působení sestřelila 310. stíhací peruť podle historiků celkem 54 letadel a čtyři létající střely V-1, dalších 20 sestřelů bylo "pravděpodobných" a 32 letadel jednotka poškodila. Tato čísla však byla vykoupena ztrátami 31 československých pilotů.
