Rozhodnutí Sněmovny prezidenta Petra Pavla nepřekvapilo a respektuje ho. Argumenty, které ho vedly k vetování zákona, nadále platí. ČTK to dnes k přehlasování veta sporné novely rozpočtových zákonů sdělil Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Prezident podle něj očekával, že se s jeho argumenty vláda při projednávání ve Sněmovně věcně vypořádá, což se nestalo.
Pavlovo veto dnes Sněmovna přehlasovala koaliční většinou. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Hlava státu zdůvodnila veto mimo jiné tím, že novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. "Potřebujeme upravená pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla, aby bylo možno sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet," řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Zákon v původní podobě zejména mění způsob sestavování výdajových rámců. Budou se zpracovávat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Úprava vychází z evropské směrnice.
Kritiku opozice budí především návrhy Schillerové, o něž Sněmovna novelu při květnovém schvalování doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně podle předlohy bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Letos představuje mezní částka 240 miliard korun. V některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru. Prezident v odůvodnění veta uvedl, že by novela oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Nově bude také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje.
Zákon obsahuje nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl platit pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze by se nezapočítávaly do výše zadlužení státu podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
