Plánované snížení počtu amerických vojáků v Evropě podle NATO neoslabí bezpečnost kontinentu. Generální tajemník Mark Rutte zdůraznil, že jde o řízený krok směrem ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti uvnitř aliance. Evropa a Kanada mají převzít větší podíl na obraně a posílit vlastní vojenské kapacity, aniž by utrpěla jednota NATO.
Postupné snižování počtu amerických vojáků v Evropě se odehraje "strukturovaným způsobem", který nebude mít vliv na obranné plány NATO. Na dnešní tiskové konferenci v Bruselu to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO podle něj je a vždy bude transatlantický blok. Součástí udržení silné aliance je ale přesun odpovědností a odklon od nezdravého nadměrného spoléhání se na jednoho spojence, tedy USA, ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti za alianční kolektivní bezpečnost, dodal Rutte.
Evropa přebírá větší roli
Evropa a Kanada se proto podle něj mnohem aktivněji zapojují, více investují a přebírají větší odpovědnost za konvenční obranu.
Spojené státy oznámily, že plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších přibližně 35.000. Rutte v této souvislosti zmínil i úterní vyjádření vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, amerického generála Alexuse Grynkewiche, podle kterého jde o rotační síly, které nemají vliv na obranu NATO.
Debata ohledně změn ve fungování Severoatlantické aliance začala podle šéfa NATO již před více než rokem. "Evropa musí převzít větší roli. Cílem je silnější Evropa v silnějším NATO," řekl Rutte. Už nyní je podle něj vidět, že Evropané a Kanaďané masivně zvyšují výdaje na obranu. Navíc nově Evropané rovněž převezmou tři z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance.
Bezpečnostní prostředí se zhoršuje
Dnešní tisková konference se konala den před zahájením dvoudenního setkání aliančních ministrů zahraničí ve švédském Helsingborgu. Česko bude na schůzce zastupovat ministr Petr Macinka. Šéf NATO v této souvislosti připomněl, že půjde o první jednání ministrů v této zemi, která se stala členem Severoatlantické aliance v roce 2024 po letech vojenské neangažovanosti.
"Hodně to vypovídá o tom, jak zásadně se změnilo naše bezpečnostní prostředí, zejména pokud jde o Evropu. Je nebezpečnější," prohlásil Rutte a zdůraznil důležitost větší spolupráce mezi spojenci. Za nejpřímější hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost označil Rusko, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Zároveň i spojenci čelí neustálým pokusům o podkopání jejich bezpečnosti a stability, včetně kybernetických útoků, sabotáží a hrozbě pro kritickou infrastrukturu.
Více peněz i schopností
"Právě proto přijali spojenci v Haagu historické rozhodnutí o navýšení investic do obrany. A summit v Ankaře se bude zabývat plněním tohoto závazku," uvedl šéf NATO. Otázkou podle něj už není, zda musí aliance dělat více, ale to, jak rychle mohou spojenci proměnit své závazky v obranné schopnosti.
Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Podle Rutteho již mnozí spojenci pracují na urychlení investic do obrany. "Plnění neznamená jen správný rozpočet, ale rovněž zajistit, aby investice přinesly obranné schopnosti. Aby naše armáda měla vše, co potřebuje k odstrašení a obraně," dodal s tím, že jde zejména o více protivzdušné obrany, více schopností pro útoky na dlouhé vzdálenosti, více dronů, více munice a větší zásoby.
Česko pod tlakem kvůli výdajům
Česko je v této souvislosti ze strany aliance pod drobnohledem, potvrdily nejmenované zdroje. Česká vláda čelí kritice mimo jiné za to, že v letošním rozpočtu vydá na obranu méně než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
V dubnu premiér Andrej Babiš po setkání s generálním tajemníkem NATO v Praze řekl, že česká vláda udělá vše pro to, aby závazek splnila. Minimálně dvě procenta HDP na obranu musí spojenci dávat od roku 2025. Nejnovější čísla ohledně výdajů jednotlivých zemí na obranu budou známá nejspíš v červnu, před jednáním aliančních ministrů obrany, které se koná 18. června. Mělo by jít o interní dokument NATO, ve kterém budou vidět nejen současné hodnoty, ale i výhledy jednotlivých zemí na další roky.
