Vizitka parlamentem sesazeného jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola (64); soud v jihokorejské metropoli Soulu podle médií vyhověl žádosti obhájců o zrušení zatykače na prezidenta kvůli vyhlášení stanného práva:
- Jihokorejský parlament zbavil Jun Sok-jola prezidentských pravomocí loni 14. prosince a chce ho odvolat, což je krok, se kterým by musel do 180 dní vyslovit souhlas ústavní soud a pokud by tak učinil, musely by se do 60 dnů konat nové volby. Stalo se tak v souvislosti s politickou krizí, která v zemi vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
- Parlament také loni 12. prosince schválil návrh zákona o ustavení zvláštního vyšetřovatele, který prošetří vyhlášení stanného práva. V polovině ledna prezidenta zatkl Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) v jeho rezidenci a vzal jej do vazby. Vyšetřovatelé tvrdili, že prezidentův dekret o stanném právu představoval vzpouru. Pokud by byl v této věci shledán vinným, hrozil by mu trest smrti nebo doživotí.
- Jun Sok-jol byl koncem loňského roku rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály - včetně toho, že Junova manželka přijala darem kabelku od Diora, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Loni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany.
- Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v březnových prezidentských volbách. Do nich se zapojilo přes 32 milionů voličů a Jun, nominovaný konzervativní Stranou lidové moci (PPP), získal jen o čtvrt milionu hlasů více než jeho protivník I Če-mjong, nominovaný demokraty. Při nástupu do funkce čelil Jun Sok-jol dvěma hlavním problémům - severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice.
- V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený. Komplikace to pro Juna přinášelo především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma. V těchto případech nemá prezident prakticky jinou možnost, než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu, uvádí političtí analytici.
- A právě této situaci Jun čelil, když v loňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry.
- Jun Sok-jol se narodil 14. prosince 1960 v Soulu, vystudoval práva a od 90. let pracoval na prokuratuře. Jako hlavní žalobce sehrál klíčovou roli při odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje za korupci. Podílel se také na vyšetřování dalších korupčních kauz, například případu dědice jihokorejského konglomerátu Samsung Electronics I Če-jonga. Z funkce generálního prokurátora odstoupil v roce 2021 na protest poté, co tehdejší administrativa prezidenta Mun Če-ina zřídila Úřad pro vyšetřování korupce, a oslabila tak pravomoci státní prokuratury.
- Jun je zastáncem tvrdého přístupu k Severní Koreji. Už v kampani před prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem 90. let minulého století. Za jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily, loni v lednu například severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát "nejvíce nepřátelský" vůči jeho zemi. Jun také výrazně podporoval Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi.
- Během svého mandátu vedl Jun Sok-jol řadu diplomatických jednání, loni v květnu se například na summitu s premiéry Japonska a Číny shodl na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova. V září navštívil jihokorejský prezident Českou republiku, kde se mimo jiné věnoval zakázce na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, kterou získala korejská společnost KHNP. Jun Sok-jol tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.
- Jun Sok-jol je od roku 2012 je ženatý s Kim Kon-hi, která je ředitelkou společnosti pořádající umělecké výstavy. Jeho žena byla ale například obviněna, že ve svých životopisech, s nimiž se v letech 2007 a 2013 ucházela o post univerzitní pedagožky, uvedla nepravdivé informace. Jun se za její chování později omluvil. Skandálů kolem Kim Kon-hi ale bylo více, opozice ji obviňovala třeba z toho, že se zapletla do manipulace s cenami akcií, prezident ale loni v lednu vetoval zákon, který měl umožnit její vyšetřování.
- V zemi se nyní konají mohutné protesty jak proti Junovým činům, tak za jeho propuštění. Podle policie se jen v sobotu v Soulu sešlo na 150.000 demonstrantů z obou táborů. Průzkum z minulého týdne pak ukázal, že s Junovým odvoláním z funkce souhlasí 59 procent lidí a pro jeho setrvání je naopak 35 procent respondentů.
