Výsledky letošních přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia ukazují na dlouhodobý problém: kapacity ani struktura oborů neodpovídají zájmu uchazečů. Nejvýrazněji se potíže projevují v Praze, kde je podíl přijatých nejnižší v Česku. Odborníci proto vyzývají ke koordinovanému zásahu státu i krajů a systémovým změnám.
Nedostatečné kapacity zejména v Praze
Výsledky přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia potvrzují, že je třeba rozšířit nabídku především v Praze, míní oslovení odborníci. Problém v hlavním městě, ale i v dalších krajích se podle nich letos dotýká všech typů škol, kam se hlásí uchazeči z devátých ročníků základních škol. Jde tedy o širší nesoulad mezi kapacitami, strukturou nabídky a reálnou poptávkou uchazečů, uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Míní, že na nápravě by mělo spolupracovat ministerstvo školství (MŠMT) s kraji.
Podíl přijatých uchazečů do čtyřletých a kratších oborů střední škol i do víceletých gymnázií je i letos nejnižší v Praze. Do čtyřletých a kratších oborů v hlavním městě bylo letos přijato asi 80,2 procenta uchazečů. Průměr za ČR je 89,8 procenta. Na šestiletých gymnáziích bylo letos v Praze úspěšných 24 procent uchazečů, celorepublikově se na ně dostalo 35,6 procenta uchazečů. Na osmiletých oborech, tedy osmiletých gymnáziích a konzervatořích, uspělo letos v metropoli 37 procent žáků, celorepublikově 47,5 procenta uchazečů.
Problém bylo možné předvídat
"Problém přijímaček je především důsledek nedostatečných kapacit a nevhodné struktury nabídky oborů v místě bydliště uchazečů. Kraje i stát znají demografickou křivku, mají data o vývoji počtu žáků a mají také data o tom, jak se mění poptávka uchazečů. Bylo tedy možné této situaci předcházet," řekla Šrámková.
Ministerstvo školství by podle ní mělo úzce spolupracovat s kraji na nápravě nedostatku kapacit v žádaných oborech, na lepším sladění nabídky s poptávkou v místě bydliště uchazečů. Míní, že ministerstvo může nabídku oborů ovlivňovat například prostřednictvím nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání, tedy seznamu, ze kterého si kraje vybírají obory, které otevřou. "Dále může nabídku a kapacity ovlivňovat prostřednictvím zápisů do školského rejstříku a zejména financováním. Může také s kraji vést systematická jednání založená na datech. Pokud by stát nechal situaci pouze na krajích, hrozí, že situace v některých krajích zůstane stejná nebo se nerovnosti ještě více prohloubí," uvedla.
Jak snížit stres z přijímaček
Analytička také apeluje na snížení zbytečného stresu spojeného s přijímacím řízením. Pomoci by podle ní mohla například úprava termínů tak, že by žáci nejprve napsali test, zjistili svůj bodový výsledek a teprve potom podávali přihlášky. "To by ale muselo jít ruku v ruce s navyšováním kapacit v žádaných oborech. Pomoci by mohlo také přesunutí místa konání přijímacích zkoušek na základní školy," dodala.
"Zásadní je přesun konání testů pro všechny žáky na základní škole a hlavně rozšíření počtu přihlášek či lépe priorit pro omezení taktizování a zvýšení ambicí žáků. Nezbytné je také zvýšit dostupnost informací o podstatných kritériích pro přijetí na jednotlivé obory SŠ (např. percentil, validátor přihlášky, ověření znalostí o fungování algoritmu) či zpřístupnění bezplatné přípravy pro žáky," doplnil analytik vzdělávací politiky v PAQ Research Karel Gargulák.
