Dvě pětiny Čechů, nepočítáme-li starobní důchodce, aktuálně pociťují obavy ze ztráty zaměstnání. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu agentury STEM, lidé jsou v případě ohrožení velmi flexibilní v ochotě změnit obor či akceptovat nižší mzdu. Velkou bariérou na českém trhu práce však zůstává nízká ochota stěhovat se za prací, která se dlouhodobě pohybuje pouze kolem jedné třetiny dotázaných obyvatel.
Letos v červnu nezaměstnanost v Česku podle údajů Úřadu práce ČR stagnovala meziměsíčně na 4,8 procenta. Meziročně ale byla vyšší, loni v červnu činila 4,2 procenta. Obavy ze ztráty práce však v porovnání s loňskem navzdory meziročnímu zvýšení podílu nezaměstnaných klesly. Letos v červnu se bálo ztráty práce 40 procent účastníků průzkumu STEM, kdežto loni v červnu to bylo 42 procent.
Na úrovni kolem dvou pětin dotázaných se obavy z nezaměstnanosti v průzkumech STEM pohybují od roku 2023. Nejnižší podíl lidí bojících se ztráty práce činil 33 procent v letech 2021 a 2022 v době pandemie covidu-19. Naopak nejvyšší byl se 66 procenty v roce 2013, kdy se celý svět potýkal s ekonomickou krizí.
V případě hrozby ztráty práce by 90 procent dotázaných bylo ochotných začít pracovat v jiném oboru. Podstatně menší skupina, ale stále nadpoloviční - 57 procent dotázaných, by pro udržení práce souhlasila se snížením mzdy. Jen menšina lidí - 34 procent - by pak byla ochotná přestěhovat se za prací do jiného kraje.
Podíly lidí ochotných pracovat v jiném oboru a stěhovat se za prací se drží na podobných úrovních po celou dobu, kdy STEM průzkumy provádí. Výrazněji se v minulých letech měnil hlavně podíl těch, kteří by při hrozbě ztráty práce byli ochotní pracovat za méně peněz. V současnosti je na jedné z nejnižších úrovní, nižší byl jen loni, a to 54 procent. Například v době začátku covidové pandemie vystoupal na 73 procent a během světové ekonomické krize se v letech 2009 až 2013 pohyboval mezi 78 až 80 procenty.
"Česká republika se dlouhodobě vyznačuje rigidním trhem práce, přičemž neochota stěhovat se za prací je nadále jedním z klíčových faktorů," sdělila analytička STEM Kateřina Duspivová. "Za touto neochotou stojí kombinace strukturálních i kulturních faktorů - například vysoký podíl vlastnického bydlení, který stěhování ekonomicky komplikuje, péče o děti a případná nutnost změnit školu, pečovatelské závazky vůči stárnoucím rodičům anebo i obava ze ztráty sociálního kapitálu, který si lidé v místě bydliště dlouhodobě budují. Roli bude hrát pravděpodobně i strach z neznámého, který se může projevovat jako nedůvěra v pracovní trh mimo stávající bydliště," doplnila.
Průzkum prováděla agentura STEM mezi 16. a 21. červnem. Zúčastnilo se ho 1352 obyvatel České republiky starších 18 let.
