Tým, který stojí za Observatoří Very Rubinové, jejíž otevření se dlouho očekávalo, zveřejnil první snímky vzdálených galaxií a oblastí, kde se rodí hvězdy, píše agentura AFP. Unikátní dalekohled o délce 8,4 metru, který financovaly Spojené státy, se nachází na vrcholu hory Cerro Pachón ve středním Chile. Observatoř je rovněž vybavena největší digitální kamerou, jaká byla kdy pro astronomii a astrofyziku vyrobena, a podporuje ji výkonný systém pro zpracování dat. Na projektu se podílel český vědec Michael Prouza.
Jedním z prvních snímků je kompozice 678 expozic pořízených během více než sedmi hodin, zachycující mlhoviny Trifid a Laguna, jak září v živých růžových barvách na oranžovo-červeném pozadí. Obě jsou vzdálené několik tisíc světelných let od Země. Snímek tato mezihvězdná mračna v Mléčné dráze odhaluje v dosud nevídaných detailech, přičemž dříve nejasné nebo neviditelné prvky jsou nyní zřetelné.
Další snímek nabízí panoramatický pohled na kupu galaxií v Panně. Vědecký tým také zveřejnil video s názvem "kosmická truhla pokladů", které začíná detailním záběrem dvou galaxií, než se záběr oddálí, aby odhalil přibližně dalších deset milionů galaxií.
V průběhu tohoto roku observatoř zahájí svůj stěžejní projekt Legacy Survey of Space and Time (LSST). V rámci něj bude během příštích deseti let každý den mapovat noční oblohu a zachycovat i ty nejmenší viditelné změny s bezkonkurenční přesností.
Českým zástupcem v projektu je astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Michael Prouza, jenž se zabývá astročásticovou fyzikou a specializuje se na kosmické záření. Slavnostní prezentace prvních vědeckých snímků z observatoře se uskuteční dnes v Planetáriu Praha v pražské Stromovce od 16:00, kde Prouza promluví o vědeckých cílech observatoře.
Observatoř v Chile je pojmenována po průkopnické americké astronomce Veře Rubinové, jejíž výzkum poskytl první přesvědčivý důkaz o existenci temné hmoty - tajemné substance, která nevyzařuje světlo, ale má gravitační vliv na galaxie.
Observatoř, která je společným projektem americké Národní vědecké nadace a ministerstva energetiky, byla také označena za jedno z nejvýkonnějších zařízení, jaké kdy byly vyvinuty pro sledování asteroidů. Za pouhých deset hodin pozorování objevila 2104 dosud nezjištěných asteroidů ve Sluneční soustavě, včetně sedmi objektů v blízkosti Země, z nichž žádný pro planetu nepředstavuje hrozbu. Ostatní pozemní a vesmírné observatoře dohromady objeví přibližně 20.000 nových asteroidů ročně.
