Nejvyšší správní soud rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví pochybilo, když odmítlo opakovanou žádost o odškodnění za nezákonnou sterilizaci. Justice úřadu nařídila, aby se novými argumenty žen zabýval věcně, nikoliv je automaticky zamítal. Tento zásadní verdikt vytváří důležitý právní precedent, který může pomoci mnoha dalším ženám, jejichž nároky na odškodnění byly v minulosti úřady smeteny ze stolu.
Ministerstvo zdravotnictví se musí znovu zabývat žádostí o odškodnění za sterilizaci provedenou v roce 2001 v žatecké nemocnici. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti ženy, která žádost podala opakovaně, ovšem ministerstvo se jí už podruhé nechtělo zabývat, což byla chyba. Podle advokátní kanceláře Dentons, která ženu zastupovala, jde o průlomové rozhodnutí s významem pro všechny oběti protiprávních sterilizací i pro obecnou správní praxi při vyřizování opakovaných žádostí.
"Tento rozsudek má význam daleko přesahující konkrétní případ naší klientky. NSS jednoznačně potvrdil, že osoby, které předkládají nové skutečnosti nebo právní argumenty, mají právo na plnohodnotné věcné posouzení svých opakovaných žádostí. Rozhodnutí tak může otevřít cestu k novému přezkumu i dalším obětem protiprávních sterilizací, jejichž nároky byly v minulosti zamítnuty," uvedla advokátka z Dentons Aneta Krulcová.
"Současně jde o důležitý precedent pro správní praxi obecně, protože vyjasňuje, jak mají správní orgány postupovat při aplikaci institutu nového rozhodnutí podle správního řádu a jak zajistit skutečně efektivní ochranu práv žadatelů," doplnila Krulcová.
Podstatou sporu bylo to, zda ministerstvo zdravotnictví může opakovanou žádost o odškodnění odmítnout s poukazem na předchozí rozhodnutí, nebo zda musí novou žádost znovu věcně posoudit. NSS uvedl, pokud nová žádost obsahuje nové informace nebo právní argumenty, musí se jí ministerstvo věcně zabývat.
"Důvody tvrzené stěžovatelkou v nové žádosti nebyly dosud meritorně přezkoumány a současně nelze vůbec prima facie (na první pohled) vyloučit, že by samy o sobě mohly vést k vydání nového, pro stěžovatelku příznivého rozhodnutí o nároku na přiznání jednorázové peněžní částky. Právě naopak," stojí v rozsudku NSS. Žena tvrdí, že vědomě podepsala souhlas s anestezií, nikoliv se sterilizací.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Stát později přijal zodpovědnost.
Ženy, které byly sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Lhůta pro podávání žádostí se loni prodloužila do 2. ledna 2027.
