Češi za rok průměrně vyhodí jídlo v hodnotě 4636 korun na osobu. O nejvíce peněz za vyhozené jídlo přijdou lidé ve věku 36 a 44 let, průměrně jde o víc než 6000 korun ročně. Nejčastěji přitom plýtvají lidé ve věku 18 až 26 let, více než polovina z nich vyhodí potraviny alespoň jednou týdně.
Nejméně naopak plýtvá starší generace. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno, jejímž prostřednictvím podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem. Do on-line průzkumu se zapojilo 1100 respondentů ve věku 18 až 65 let.
Z průzkumu vyplynulo, že čím jsou lidé starší, tím méně často potraviny končí v odpadkovém koši. Zatímco zástupci generace ve věku 18 až 26 let mají alespoň týdenní zkušenost s plýtváním ve více než polovině případů, u lidí ve věku 54 až 65 let jde o 16 procent. “Časté vyhazování potravin u nejmladší generace vidíme jako důsledek studentského života, single domácností nebo nedostatků zkušeností s plánováním a chodem domácnosti,” uvedl zakladatel a ředitel Nesnězena Jakub Henni.
Zbytečná pětistovka měsíčně
Za vyhozené potraviny nejvíce peněz vynaloží generace ve věku 36 až 44 let, za měsíc jde v průměru o víc než 500 korun, přestože frekvence vyhazování je u této generace nižší než u mladších respondentů.¨
“Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů, takže může vyprodukovat i větší množství nespotřebovaných potravin,“ podotkl Henni.
Domácnosti za jídlo utratí osm tisíc měsíčně
České domácnosti podle průzkumu měsíčně utratí za jídlo průměrně 8236 korun. Téměř dvě třetiny respondentů jako nejčastější důvod, proč jejich jídlo končí v odpadkovém koši, uvedly, že se potraviny kazí, třetina plýtvání vysvětlila koncem data spotřeby.
Zhruba čtvrtina lidí potraviny vyhazuje, protože jich nakoupili víc, než jsou schopni spotřebovat, dalších 16 procent dotazovaných uvedlo, že se jednalo o potraviny, které jim nechutnaly, a proto je vyhodili. Mezi další důvody patří nedostatek plánování vaření a neznalost, jak efektivně využít zbytky.
Stačí plánovat nákupy a správně zacházet s potravinami
Na plýtvání potravin se zaměřil i nedávný průzkum společnosti STEM/MARK pro ministerstvo zemědělství (MZe), z něhož vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny Čechů považují plýtvání potravin za závažný problém, ohledně snižování objemu potravinového odpadu je část lidí skeptická. Necelá čtvrtina respondentů se domnívá, že jde o nafouknutý problém, podle 16 procent lidí problém plýtvání nelze vyřešit.
Odborníci ale tvrdí, že ke změně mohou pomoct i jednoduchá opatření, například plánování nákupů a dodržování pravidel pro zacházení s potravinami. Zásady správného zacházení s potravinami připomíná třeba kampaň s názvem #Safe2Eat, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s MZe.
K nejnovějším formátům využívaným v boji proti plýtvání patří také aplikace Nebuď Trash, která se zaměřuje na edukaci příslušníků generace Z ve věku zhruba 15 až 30 let, kteří podle jiného průzkumu často nevědí, jak řešit plýtvání. Plýtvají přitom více než starší generace.
Nesnězeno je součástí maďarské skupiny Munch. Obrat skupiny, která působí ještě na Slovensku a v Rumunsku, loni činil 7,5 milionu eur (asi 187 milionů Kč), meziročně vzrostl zhruba čtyřnásobně.
