Se začleněním dětí s mentálním postižením do běžných školních tříd nesouhlasí 72 procent lidí, pro je 23 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, který se zaměřil na postoje lidí k inkluzivnímu, tedy společnému vzdělávání a k různým opatřením ve vzdělávání.
Většina Čechů souhlasí se společným vzděláváním žáků z chudých a bohatých rodin. Zároveň více než čtvrtina lidí nesouhlasí s tím, aby byly do běžných tříd začleňovány děti s mimořádným nadáním.
Handicapy vadí, nadané děti ne
V otázce začlenění dětí z některých specifických skupin respondenti nejčastěji souhlasili s tím, aby se v běžných třídách vzdělávaly děti z chudých i bohatých rodin, pro bylo 93 procent.
Naopak nejméně lidí si myslí, že by se v běžných třídách měly společně vzdělávat děti se zdravotními handicapy. Nejčastěji se to týká dětí s mentálním postižením, kdy proti jejich zařazení do běžných školních tříd bylo 72 procent dotázaných. Podíl respondentů, kteří souhlasí se vzděláváním dětí s mentálním postižením v běžných třídách, klesá s rostoucím věkem dotazovaných. Průzkumu se účastnilo 1640 lidí starších 15 let.
Pro společné vzdělávání mimořádně nadaných dětí je 70 procent dotázaných, 27 procent naopak nesouhlasí s tím, aby byli do běžných tříd začleňováni i tito žáci. Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí se společným vzděláváním dětí s tělesným postižením, cizinců či romských dětí, ukázal průzkum.
Deset let na ZŠ? Většině lidí to vadí
Průzkum se zaměřil i na postoj Čechů k některým opatřením ve školství. "Vůbec nejméně populárním opatřením je někdejší návrh ministra školství Mikuláše Beka (STAN) z roku 2023 na prodloužení povinné školní docházky na deset let,“ uvedli výzkumníci. O zrušení deváté třídy základní školy a zavedení povinného dvouletého studia na střední škole hovoří i poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Proti tomuto opatření je 59 procent dotázaných, podporuje ho třetina respondentů.
Nejčastěji Češi souhlasí s povinným posledním rokem předškolní docházky, pro je 84 procent respondentů, proti desetina. Zhruba tři čtvrtiny lidí souhlasí také s vyhrazením míst v mateřské škole pro každé dítě starší dvou let. Pro jednotnou přijímací zkoušku na maturitní obory středních škol je 66 procent lidí. Zavedení povinné maturity z matematiky nepodporuje 57 procent respondentů, pro zavedení je 38 procent.
Povinnou maturitu z matematiky méně často podporují nejmladší dvě kategorie dotazovaných, tedy lidé ve věku 15 až 19 let a 20 až 29 let, ukázal průzkum. Zatímco pro její zavedení bylo deset procent respondentů ve věku od 15 do 19 let a 27 procent ve věku 20 až 29 let, ve starších věkových skupinách se podíl souhlasných odpovědí pohyboval mezi 35 až 50 procenty, vyplývá z průzkumu.
