Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Z dat vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Data za Česko ve středu představili zástupci ministerstva školství (MŠMT). Zpráva zahrnuje data za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
Asi sedm procent lidí ve věku 25 až 64 let v Česku má bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, 19 procent má magisterské vzdělání, doktorské vzdělání má asi jedno procento, uvedl Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky a analýz MŠMT. V posledních deseti až 15 letech podle něj na VŠ nastupuje asi 55 procent populačního ročníku. V polovině 90. let se podle něj jednalo o méně než 20 procent. I proto bude dlouho trvat, než Česko dožene průměr západních zemí, uvedl.
Na vysokou školu jsou potřeba vysokoškolští rodiče
Zpráva OECD podle Hulíka potvrzuje, že dosažení vysokoškolského vzdělání silně závisí na rodinném prostředí. Pokud má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, dosahuje tohoto stupně vzdělání 60 procent mladých lidí. U dětí rodičů se středoškolským vzděláním je to asi 30 procent. Zvyšování podílu lidí s terciárním vzděláním by podle něj pomohlo například to, kdyby se více otevřel sektor vyšších odborných škol.
Nezaměstnanost osob, které nemají dokončené středoškolské vzdělání, je v Česku asi 9,5 procenta, uvedl Hulík. U lidí, kteří mají dokončené středoškolské vzdělání je to asi 2,8 procenta, u vysokoškolsky vzdělaných se jedná o asi 2,4 procenta. Lidé, kteří nemají dokončené středoškolské vzdělání, mají v ČR o asi 21 procent nižší příjmy než lidé s dokončeným středoškolským vzděláním, ukazuje podle Hulíka zpráva OECD. Absolventi vysokých škol mají v průměru o 60 procent vyšší příjem než absolventi středních škol, vyplývá podle Hulíka z dat.
Ani Češi neumějí dobře číst
V posledních dvou cyklech měření v testování PIACC, které se uskutečnily v letech 2012 až 2015 a v roce 2023 poklesla v Česku podle Hulíka úroveň literární gramotnosti. Lidé s vysokoškolským vzděláním mají v Česku podle něj v průměru o 42 bodů lepší výsledek než lidé se středoškolským vzděláním. Alarmující podle něj je, že asi čtvrtina lidí ve věku 25 až 64 let v Česku má velmi nízkou úroveň literární gramotnosti.
"Ti lidé jsou schopni bez problému chápat pouze kratší texty, ne moc náročné. Pokud je to něco náročnějšího, mají si spojit nějaké informace dohromady, tak s tím už budou mít problémy," řekl Hulík.
