Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání. Při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to v pátek prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Týden před uplynutím ultimáta, které dal americký prezident Donald Trump na dohodu o ukončení války na Ukrajině pod hrozbou zavedení sankcí proti Moskvě a jejím spojencům, nenaznačil Putin žádnou změnu ruského postoje. Na Putinovo prohlášení reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít.
Zelenskyj dodal, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni. "Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni," napsal ukrajinský prezident.
Zelenskyj znovu dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. "Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů," uvedl Zelenskyj na síti X.
Putin dál trvá na cílech své „speciální operace“
Putin v Bělorusku dal najevo, že stále platí cíle a podmínky, které formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC. Dříve Ukrajina jeho požadavky odmítla jako ultimátum.
Během tří kol přímých jednání v Istanbulu se obě znepřátelené strany domluvily na výměnách zajatců. "Hodnotím to vcelku pozitivně. Jak taky jinak než kladně by bylo možné hodnotit to, že se stovky lidí vracejí do vlasti?" řekl Putin novinářům.
Dosavadní rozhovory ale zatím nevedly k uzavření příměří ani k jakémukoliv průlomu pokud jde o ukončení války, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země. A navzdory ultimátům od amerického prezidenta, který žádá ukončení války, ruské vzdušné útoky, jejichž terčem se často stávají civilní objekty, v poslední době sílí.
Putin dál naznačuje jednání, ale nejedná
Putin prohlásil, že doufá v pokračování mírových rozhovorů a že pracovní skupiny by mohly projednat možné kompromisy. Zároveň ale zdůraznil, že ruské cíle ve válce zůstávají nezměněny. Jednání by se podle Putina mělo konat "bez kamer a v klidné atmosféře", zatímco - jak prohlásil - ruští vojáci útočí na Ukrajinu podél celé frontové linie a dynamika bojů se vyvíjí ve prospěch Ruska.
Putin zjevně narážel na tvrzení ruského ministerstva obrany, které ve čtvrtek oznámilo, že ruská vojska po 16 měsících bojů plně ovládla strategicky důležité město Časiv Jar na východě Ukrajiny. Toto tvrzení ukrajinská armáda vzápětí popřela.
Ruský prezident rovněž ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Orešnik je nová ruská zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro.
