Až 70 miliard korun by podle STAN bylo možné ušetřit v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Předseda hnutí Vít Rakušan označil některé výdaje za nepotřebné „dárečky“ a kritizoval schodek 389 miliard v době, kdy česká ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká.
Vládou navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by se podle opozičních Starostů a nezávislých (STAN) dal zrušením populistických dárečků snížit z 389 miliard korun o zhruba 50 až 70 miliard. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl předseda STAN Vít Rakušan. Starostové vybízejí k seriózní diskusi o příjmové stránce rozpočtu, ve které by se mělo řešit, jak nahradit dlouhodobý výpadek po zrušení takzvané superhrubé mzdy od roku 2021.
Rakušan opětovně označil rozpočet za politický a ekonomický zločin v době nízké inflace, očekávaného ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti. "Umíme v tom rozpočtu najít nějakých 50 až 70 miliard, které jsou dárečky, nejsou důležité, nemají prioritu a jsou jen rozdáváním dárků a populistickým kupováním hlasů voličů," uvedl.
Poslanec Jan Papajanovský na dotaz zmínil jako nejvýznamnější položku příspěvek státu na poplatky za obnovitelné zdroje energií. "Stát to přijal na sebe plošně bez ohledu na to, zda to občané potřebují. Dělá to něco přes 20 miliard korun," uvedl.
Starostové rovněž vybízejí k seriózní debatě o příjmech rozpočtu. Rakušan kritizoval rozporuplné výroky ministrů na téma možných daňových změn. "Pojďme se bavit, jak vypadá vize, strategie, jak to s veřejnými rozpočty bude v dalších letech," konstatoval. Podle Papajanovského není cestou znovuzavedení superhrubé mzdy. "Snížit zdanění práce bylo správné, ale výpadek příjmů je potřeba kompenzovat úpravou v jiných daních," uvedl. Může jít o spotřební daně, připouští i úvahy o jednotné sazbě daně z přidané hodnoty.
Proti navrhovanému schodku mají výhrady vedle opozice i koaliční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé. Vládní strany o návrhu jednají, kabinet by ho měl definitivně schvalovat 21. září. Motoristé minulý týden zmiňovali, že by bylo možné dosáhnout až na úspory ve výši 20 miliard korun, odmítali pouze kosmetické úpravy schodku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však poté řekla, že vidí prostor pro škrty spíš jen v řádu nižších jednotek miliard korun.
Nyní předpokládaný schodek na příští rok by byl druhý nejvyšší po deficitu z covidového roku 2021. Tehdy činil 419,7 miliardy korun. Letos by výdaje státu měly převyšovat příjmy o 310 miliard. Na rychlé zadlužování poukazuje Národní rozpočtová rada. Podle ní je schodek ve skutečnosti ještě vyšší. Prezident Petr Pavel na začátku září řekl, že se mu návrh nezdá dobrý, když ekonomika roste, inflace je nízká a Česko není v krizi, takže by měla být spíš snaha konsolidovat.
