Slovní hodnocení na vysvědčení žáků prvních tříd se má od září 2027 stát povinností. Zatímco odborníci oceňují jeho přínos pro individuální vývoj dítěte, ředitelka pražské ZŠ Vodičkova Dagmar Zelená varuje před riziky. Podle ní mu mnoho rodičů nerozumí a české školství je navíc silně zakořeněno v tradici známkování. Obavy vyvolávají i nová přísnější pravidla pro odklady povinné školní docházky.
Výhodou slovního hodnocení je, že si lidé, kteří tomu rozumí, mohou přečíst, v čem je dítě dobré a v čem by se potřebovalo zlepšit. U příležitosti konce školního roku to řekla ředitelka Základní školy Vodičkova v Praze Dagmar Zelená. Mnoho rodičů ale podle ní slovnímu hodnocení nerozumí. Na ZŠ Vodičkova převažuje hodnocení známkami, ale například u dětí s odlišným mateřským jazykem či se speciálními vzdělávacími potřebami používají učitelé slovní hodnocení či kombinaci obojího, řekla Zelená.
Od září 2027 nebude možné hodnotit na vysvědčení žáky prvních tříd známkami a bude dovoleno pouze slovní hodnocení, o rok později se pravidlo rozšíří na druhé ročníky. Školy nyní mohou volit mezi klasifikací, slovním hodnocením a kombinací obou způsobů. Za slovní hodnocení se považuje i takzvané kriteriální hodnocení, při němž je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě míry naplnění předem stanovených kritérií.
"Výhoda je ta, že ten, kdo slovnímu hodnocení rozumí, tak si přečte, v čem je dítě dobré, v čem potřebuje ještě přidat, v čem třeba opravdu zaostává. No a nevýhoda je, že celá řada rodičů tomu nerozumí," řekla Zelená. Navíc je v Česku dlouholetá tradice známek, mnoho dětí se podle ní těší, že ukážou známky na vysvědčení například babičce.
Zelená souhlasí s tím, aby děti v prvních ročnících nebyly nějak demotivovány nebo ponižovány tím, že se jim budou dávat pětky nebo černé puntíky. "Ale zase, že se vůbec ta známka nesmí dát, to taky nepovažuju za úplně nejlepší způsob. Taky je otázka, jakým způsobem potom to slovní hodnocení bude vypadat," řekla. Osvojit si slovní hodnocení kvalitně vyžaduje podle odborníků po učitelích dostatečnou přípravu i odbornost. Učitelé ZŠ Vodičkova podle Zelené chodí na školení.
S novými pravidly pro odklad povinné školní docházky, podle kterých budou moci nastupovat do školy děti později jen ze zdravotních důvodů, Zelená nesouhlasí. Nová pravidla začínají platit postupně podle data narození dětí. Na druhou stranu podle Zelené byly rodiny, které odkladu zneužívaly.
Pokud se přísnější pravidla budou dodržovat, budou podle ní první třídy nešťastné, asistent pedagoga situaci nespasí. "Tohle není domyšlené, tohle si myslím, že fungovat nebude, anebo to bude fungovat na úkor v podstatě všech," řekla Zelená. Mnoho dětí podle ní má například logopedické problémy, zároveň podle ní přibývá těch, které nejsou sociálně vyzrálé.
Podle Zelené nejde jen o to, aby se žáci naučili číst, psát, počítat, ale také o to, aby měli sebekázeň a vydrželi ve škole, byli schopní dělat si úkoly. "A pak najednou od třetí třídy se bude moct známkovat, bude se moct opakovat," řekla Zelená. Třetí ročník je podle ní na prvním stupni nejtěžší, protože se v hlavních předmětech, jako jsou například matematika či čeština, bere nejvíce látky. "Teď tam přijdou děti, které vlastně nebudou vůbec zvyklé zažít nějaký neúspěch," řekla. Je zvědavá, jak se s tím děti i rodiny vyrovnají.
Školní rok měl původně trvat do úterý 30. června, ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale rozhodl o jeho zkrácení. Pro ZŠ Vodičkova to podle Zelené problém nebyl. Škola má podle ředitelky asi 400 žáků, v prvních třídách je asi 40 dětí. Průměrně je v jedné třídě okolo 20 dětí. Zhruba čtvrtina všech žáků školy jsou děti s odlišným mateřským jazykem.
