Nová vyhláška pro e-cigarety a náplně, účinná od 1. prosince, cílí na produkty atraktivní pro děti – zakazuje obaly ve stylu hraček či cukrovinek a „extrémně sladké“ profily příchutí. Současně omezuje řadu složek v náplních včetně olejů, kanabinoidů a sladidel; doprodej dotčených variant má skončit nejpozději do konce června 2026. V rozhovoru Petr Mestančík (BAT) varuje, že plošné zákazy mohou posílit domácí míchání a nelegální trh.
Začněme tím nejdůležitějším – co se od 1. prosince mění?
Nově schválenou vyhlášku ministerstva zdravotnictví považujeme za smysluplnou a velmi vyváženou regulaci, která kultivuje trh a umožní z něj dostat ty nejkřiklavější produkty zaměřující se na nezletilé. Obaly připomínající sladkosti, hračky či herní postavičky a extrémně sladké příchutě typu „cukrovinek“ byly jedním z hlavních lákadel, která přitahovala děti. Nová pravidla tuto praxi poprvé zakazují. Zásadní změna se týká i samotného složení náplní. Vyhláška zakazuje minerální a rostlinné oleje, kanabinoidy a další psychomodulační látky, ale také cukry, sladidla a složky, které vytvářejí sladkou vůni či chuť. Jinými slovy - nabídka pro dospělé zůstává, ale „cukrovinkové“ profily končí. Tyto varianty budou moci výrobci doprodat do konce června 2026.
Ministerstvo původně zvažovalo úplný zákaz. Jak hodnotíte současnou podobu vyhlášky?
Je to rozumný kompromis. Regulace má být nástrojem ke snižování rizik, ne k jejich zvyšování. Pokud bychom e-cigarety zakázali úplně, lidé by se přesunuli k domácímu výrobě nebo na černý trh, kde není žádná kontrola nad kvalitou výrobků. To ostatně ukazuje i poslední zkušenost z Nizozemí, kde nedávno zakázali veškeré ochucené příchutě. Tamější spotřeba se ale v podstatě nezměnila, jen si velká část uživatelů nyní míchá náplně doma. Bez patřičné odbornosti a znalosti dopadů jednotlivých složek je však toto chování extrémně rizikové.
Jsou e-cigarety zcela bezpečné?
Riziko není nulové, ale je výrazně nižší než u klasických cigaret. Vapeři vdechují řádově jednotky procent toxických látek oproti kuřákům. Navíc studie ukazují, že biomarkery u lidí, kteří přešli na alternativy, se po roce zlepšují stejně jako u těch, kteří přestali kouřit úplně. Věda v tom mluví jasně.
V poslední době se hodně mluví o tom, že výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesá, přestože sazby rostou. Jak si to vysvětlujete?
V minulých letech tomu tak opravdu bylo. Tím zásadním důvodem je příliš rychlé zvyšování spotřební daně. Nejenže jsme z hlediska zdanění dohnali Německo a Rakousko, ale významně jsme odskočili proti sazbám v Polsku. Když sazby a potažmo ceny rostou příliš rychle, lidé hledají levnější alternativy. A to je problém, protože stát pak nejenže nevybere plánované peníze, ale zároveň ztrácí kontrolu nad tím, co se na trhu prodává. Nyní se situace začíná stabilizovat.
Jak do toho zapadá zdanění nikotinových alternativ, jako jsou e-cigarety nebo zahřívaný tabák?
Zdanění je forma regulace. A i tady by měla platit zásada proporcionality – tedy že míra zdanění odpovídá míře škodlivosti. Víme, že cigarety jsou nejškodlivější? Pak je logické, že je zatížíme vysokou daní. Víme, že zahřívaný tabák, elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky jsou výrazně méně škodlivé? Pak by měly být zdaněny méně. Pokud nastavíme daň tak, že alternativy budou stát stejně nebo dokonce víc než cigarety, co bude kuřáka motivovat k přechodu na méně škodlivou alternativu? Nic. A to je špatně, protože cílem regulace by mělo být snížení rizik, ne jejich zvýšení.
Máte konkrétní příklad, jak velký rozdíl to může udělat pro spotřebitele?
Ano. U našich zahřívaných náplní pro zařízení glo může při obvyklé spotřebě úspora představovat až 10 000 Kč ročně oproti klasickým cigaretám. Doporučená maloobchodní cena náplní neo a veo je o více než 50 korun nižší než průměrná cena krabičky cigaret. To je motivace, která dává smysl – kuřák vidí nejen zdravotní benefit, ale i finanční úsporu.
Dá se říct, že správně nastavené daně jsou klíčem k harm reduction?
Přesně tak. Pokud chceme, aby lidé přecházeli na méně rizikové alternativy, musíme jim to umožnit – a to i cenově. Regulace má být chytrá, ne represivní. Když nastavíme daně tak, že alternativy budou dostupnější než cigarety, pomůžeme snížit počet kuřáků. A to je přece cíl nás všech – méně nemocí, méně úmrtí, menší zátěž pro zdravotnictví.
Jak se k regulaci tabákových a nikotinových výrobků obecně staví BAT?
V BAT máme velmi přísné interní standardy. K designu a propagaci našich výrobků přistupujeme maximálně zodpovědně – žádné komiksové postavičky, žádné příchutě připomínající cukrovou vatu nebo obaly s vyobrazenými jednorožci. V marketingu vždy jasně uvádíme, že jde o výrobky určené pouze a jedině do rukou dospělých uživatelů. Pracujeme také na odpovědném chování s prodejci a maloobchodníky a děláme maximum pro to, aby se naše výrobky nedostaly do rukou nezletilých.
Jak vypadá dobrá regulace v zahraničí?
Skvělý příklad je Velká Británie. Regulace je vyvážená a zohledňuje principy harm reduction. Britové aktivně informují kuřáky, že alternativy jsou méně rizikové. Švédsko jde ještě dál – díky podpoře nikotinových sáčků kouří jen 5 % populace a má nejnižší výskyt rakoviny plic v Evropě. To je přesně ta cesta, kterou bychom měli jít. Přísné zákazy nefungují – naopak podporují černý trh.
A špatný příklad?
Jednoznačně Austrálie. Tam je vaping dostupný jen na lékařský předpis, což vedlo k obrovskému rozmachu černého trhu – 92 % elektronických cigaret se prodává nelegálně. Počet uživatelů roste, užívání mezi mladistvými také, a počet kuřáků přitom neklesá. To je přesný opak strategie harm reduction, kterou úspěšně prosazuje i česká vláda.
Jak BAT investuje do vývoje?
Naše centrum v Southamptonu funguje už 70 let, máme zde přes 1 500 vědců a inženýrů, publikovali jsme více než 210 studií. Do vývoje investujeme přes 300 milionů liber ročně. Nedávno jsme otevřeli další centra v Terstu a Šenzenu. Cílem je mít do roku 2030 přibližně 50 milionů uživatelů nových kategorií tak, aby většina našich příjmů pocházela od výrobků nespalujících tabák.
