Velká část českých domácností nerozumí svým vyúčtováním za energie a po jejich obdržení často nic nemění. Největší zmatek panuje ve struktuře ceny, rozdílu mezi regulovanou a neregulovanou složkou i ve výpočtu přeplatků a nedoplatků. Polovina lidí tak nechává zálohy beze změny a jen minimum spotřebitelů porovnává nabídky nebo mění dodavatele. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Složitá struktura ceny mate zákazníky
Podle průzkumu, kterého se od 10. do 13. února zúčastnilo 1036 respondentů, tak není pro většinu domácností hlavním kamenem úrazu ve fakturách samotná výše spotřeby, ale složitá struktura ceny. Právě v ní se lidé ztrácejí nejčastěji.
Téměř dvě třetiny dotázaných přiznaly, že se nevyznají v rozdílu mezi regulovanou a neregulovanou částí ceny energií. "Lidé mají často pocit, že celkovou výši účtu určuje dodavatel, ve skutečnosti je však významná část ceny regulovaná státem a dodavatel ji nijak neovlivní," uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.
Přirovnání k tankování a dálniční známce
Samotný rozdíl mezi regulovanou a neregulovanou složkou přirovnal k cestě po dálnici. "Cena silové energie je jako cena paliva. Zákazník si může vybrat, u které čerpací stanice natankuje, stejně tak jako kterého dodavatele energií si zvolí. Regulovaná část ceny je naopak jako dálniční známka. Její výši stanovuje stát a změnou dodavatele ji zákazník nijak nesníží. Právě tato nepřehlednost často vede k mylným očekáváním i zbytečné frustraci," popsal Šmíd.
Problémy s porozuměním ovšem lidé mají i s dalšími částmi vyúčtování. Například v distribučních poplatcích se neorientuje 47 procent domácností, jednotkovou cenu energie nezná 29 procent lidí a způsobu výpočtu přeplatku či nedoplatku ze zaplacených záloh nerozumí 17 procent Čechů. Asi 14 procent domácností pak nechápe rozdíl mezi zálohami a skutečnou spotřebou energií.
Pasivita spotřebitelů po obdržení faktury
Mezery v chápání vyúčtování následně posilují pasivitu českých spotřebitelů. Polovina Čechů totiž podle průzkumu po obdržení pravidelného vyúčtování nepodniká žádné kroky k úpravě záloh. Pokud se domácnosti rozhodnou reagovat, jejich aktivita podle šetření končí převážně u administrativních změn.
Nejčastějším skutečným krokem je pak úprava měsíčních záloh, kterou řeší zhruba čtvrtina respondentů. Ke kontrole smlouvy nebo porovnávání konkurenčních nabídek se odhodlá 13 procent lidí. Změna dodavatele je podle průzkumu spíše výjimečnou situací, ke které po obdržení vyúčtování přistoupí ani ne desetina zákazníků.
"Spotřebitelé se při vyúčtování často nechají ukolébat přeplatkem či možností snížit si zálohy a neřeší podstatu svého tarifu. Energie vnímají jako nutný náklad, ne jako službu, kterou lze optimalizovat. Brzdí je hlavně nedostatek času a obava ze složité administrativy,“ dodal Šmíd.
