Rok 2024 byl pro hospodaření České národní banky mimořádně příznivý, zakončila jej se ziskem 151,4 miliardy korun. Jde o nejlepší hospodářský výsledek v její historii. Výrazně se v něm odrazila změna struktury devizových rezerv z posledních dvou let. Centrální banka zároveň loni dosáhla hlavního cíle – obnovení cenové stability.
Za rok 2024 byla průměrná inflace 2,4 procenta. „Náš hlavní mandát je nízká inflace a finanční stabilita. Během dvou let jsme snížili inflaci ze 17,5 procenta na náš cíl dvě procenta v únoru 2024,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Centrální bance se také podařilo snížit kumulované ztráty z minulých let, a to na 277 miliard korun. V roce 2022 to byla kumulovaná ztráta 487 miliard korun. „Díváme se ale i na to, jak se dostat z hospodářské ztráty, kterou jsme zdědili po předchozí bankovní radě. Naším cílem je položit základy dlouhodobě ziskové centrální banky pro příští generace,“ dodal Michl.
Postupným snižováním základní úrokové sazby centrální banky se v roce 2024 snížily náklady na provádění domácí měnové politiky. Z předloňských 187 miliard korun klesly na 145 miliard korun. Výsledek hospodaření pozitivně ovlivnil i kurzový vývoj. Oslabení koruny vůči euru a americkému dolaru na počátku roku a její setrvání na slabších úrovních až do prosince vyústilo v kurzové zisky 137 miliard korun. „Snižujeme náklady na provádění měnové politiky, aniž bychom tím ovlivnili její efektivitu. Úspory ale hledáme také v provozu ČNB, protože věříme, že i veřejné instituce musejí být řízeny racionálně,“ dodal guvernér. Banka snížila celkový počet zaměstnanců o pět procent, zeštíhlila organizační aparát a změnila agendy. Kromě toho prochází změnami pobočková síť banky.
Akciový výnos
K rekordnímu zisku podle banky přispěla opatření, která bankovní rada přijala za poslední dva roky. Postupně upravuje složení devizových rezerv, jež patří k nejvyšším na světě v poměru k HDP. Pohyby kurzu koruny vůči zahraničním měnám jsou však zdrojem vysoké nestálosti hospodářského výsledku. Bankovní rada proto rozhodla o posílení dlouhodobého výnosového potenciálu devizových rezerv postupným navyšováním podílu akciových investic centrální banky. „Dosáhla souhrnného účetního zisku 161 miliard korun při správě svých devizových rezerv. Na dosaženém výsledku se podstatnou měrou podílely akcie. Souhrnný roční účetní výnos akciového portfolia dosáhl 100 miliard korun, z toho na přijatých dividendách obdržela 17 miliard korun,“ píše se v roční zprávě o výsledku hospodaření.
Centrální banka investuje výhradně formou pasivní replikace akciových indexů největších světových ekonomik: eurozóny (MSCI Euro), amerického (S&P 500), britského (FTSE 100), japonského (Nikkei 225), kanadského (S&P/TSX) a australského (S&P/ASX 200). Podle zprávy na konci roku tvořily investice do akcií 22,6 procenta tržní hodnoty celkových devizových rezerv. „Cílem České národní banky je do konce roku 2028 navýšit podíl akcií v devizových rezervách až na 30 procent,“ upřesnil pro TÝDEN Janis Aliapulios z odboru komunikace banky s tím, že v minulosti dominovaly investice do evropských trhů a banka se hodlá více zaměřit na americký trh. Aliapulios zároveň dodal, že banka nevybírá jednotlivé akciové tituly a stejně jako u zlata, ani u akcií nečasuje trh. Podle výroční zprávy za rok 2023 měla banka v akciovém portfoliu nainvestováno 602,3 miliardy korun, v roce 2022 pak 493,6 miliard. Výroční zpráva za rok 2024 by měla být podle Aliapuliose vydána v nejbližších týdnech.
Banka ale upozorňuje, že vývoj hospodaření v následujících letech bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy. Americký akciový trh, a nejen ten, je od nástupu prezidenta Trumpa silně rozkolísán. „Rekordní zisk roku 2024 je proto nutné vnímat obezřetně a nelze jej automaticky očekávat i v následujících letech,“ uvedla banka v prohlášení.
Zlatá rezerva
Současně banka pokračuje ve zvětšování zlaté rezervy, žlutý kov nakupuje s cílem stabilizace aktuálních hodnot portfolia. V roce 2024 zajistila tato strategie v kombinaci s příznivým vývojem tržních podmínek solidní výkonnost a odrazila se ve výnosech v celkové hodnotě 161 miliard korun. „Co se zlata týče, jeho korunová hodnota na straně aktiv v bilanci činila k 31. 12. 2024 přes 104 miliardy korun. O rok dříve to bylo přes 45,4 miliardy korun,“ upřesnil Aliapulios. Ke konci února letošního roku hodnota zlata v devizových rezervách banky přesáhla 120 miliard korun.
Objem zlaté rezervy dosahoval před nástupem Michla do čela banky zhruba 11 tun. Ke konci letošního února to bylo podle Aliapuliose již 54,5 tuny. „Do roku 2028 je cílem mít v devizových rezervách 100 tun zlata,“ dodal.
Krypto a další instrumenty
Bankovní rada na konci letošního ledna odsouhlasila vznik analýzy, která má posoudit další možnosti investic. Guvernér Michl už dříve oznámil úvahy o investici do bitcoinu, za což sklidil, podobně jako u zlata a akcií, spíše kritické názory. „Kromě kryptoměn budou součástí analýzy například i nemovitostní fondy, korporátní dluhopisy nebo další akciové indexy, například technologické,“ dodal Aliapulios. Bankovní rada rozhodne o dalším postupu teprva až na základě výsledků analýzy. Do té doby žádné změny nenastanou. O případných změnách ve správě devizových rezerv bude informovat ve čtvrtletních zprávách.
