Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK) vyzvala v dopise Českou konferenci rektorů (ČKR), aby zaujala jasné stanovisko k projevům antisemitismu, které se podle ní objevily na některých vysokých školách v Česku v souvislosti s připomínkou druhého výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael.
Při útoku 7. října 2023 teroristé z Hamásu na jihu Izraele zavraždili asi 1200 lidí, přes 250 lidí unesli. V době výročí se na některých českých univerzitách objevily palestinské vlajky.
Komora s hlubokým znepokojením zaznamenala, že ve školách dostaly prostor aktivity, které přímo či nepřímo vyjadřovaly podporu teroristickému činu Hamásu před dvěma lety, někdy i se souhlasem orgánů školy, uvedl v dopisu prezident ČISOK Jiří Maceška. "Objevily se rovněž výzvy k ukončení spolupráce s izraelskými akademickými institucemi," napsal.
Podle Macešky by rektoři měli reagovat. "Není možné, aby se podpora terorismu či antisemitismus skrývaly za 'názorovou pluralitu' a 'svobodu projevu'. Je na orgánech činných v trestním řízení posoudit, zda akce na vysokých školách mohly naplnit skutkovou podstatu trestného činu, avšak vedení škol nese odpovědnost za atmosféru v těchto institucích," dodal.
Oslavy výročí masakru Izraelců Hamásem byly přes čáru
Navrhuje, aby ČKR přijala doporučení pro vedení vysokých škol. Podle těch by měly univerzity aktivně bránit projevům antisemitismu, zastrašování či obtěžování studentů a akademiků, ale také přijmout opatření k prevenci a řešení případů, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu souvisejícího s podporou terorismu. Komora vyzývá také k podpoře rozvoje spolupráce českých a izraelských univerzit.
Proti vyvěšení palestinských vlajek ve školních budovách v den výročí teroristického útoku Hamásu proti Izraeli se v otevřeném dopise postavilo přes 100 absolventů FAMU, UMPRUM a AVU. Dokument podepsali například režiséři Jan Hřebejk a Jan Svěrák, architekt a herec David Vávra, malíř a sochař Jaroslav Róna či grafický designér Aleš Najbrt. Poukázali na to, že akademické obce místo toho, aby vyjádřily pietu se zavražděnými židovskými civilisty, například vyvěšením vlajky Izraele, propagují teroristickou organizaci. Iniciativu podpořila podle místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera (ODS) skupina 21 senátorů.
Školy se od palestinských vlajek většinou distancovaly
Akce měla podle iniciativy Prague4PalestineYouth upozornit na utrpení civilistů v Gaze a vyzvat univerzity k přerušení spolupráce s izraelskými akademickými institucemi. Konala se 6. října, tedy před výročím brutálního útoku Hamásu, podle organizátorů na 29 fakultách po celé zemi a v souvislosti se začátkem zimního semestru. Podle mluvčích škol šlo o individuální aktivity studentů, většina vysokých škol se od akce distancovala, jiné argumentovaly akademickou svobodou.
Prohlášení absolventů FAMU a dalších škol proti takzvanému akademickému antisemitismu odmítla skupina několika Židů a Izraelců žijících v Česku. V otevřeném dopise napsali, že palestinská vlajka není vlajka Hamásu a činy Hamásu by neměly vrhat stín na palestinskou vlajku. Vyvěšení palestinské vlajky podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity automaticky není projevem extremismu. Záleží na kontextu. Vyvěšení této vlajky v den výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael se může jevit jako neetické.
