Popularita parkouru, tedy překonávání překážek pomocí vlastního těla, mezi dětmi a mládeží roste v ČR přes 20 let. Před osmi lety, kdy se z něj stal oficiální sport pod Českou gymnastickou federací, se ještě posílila, když se přesunul více z ulic do sportovních hal a tělocvičen. K parkouru člověk potřebuje jen tepláky, triko a kvalitní boty a základní fyzickou zdatnost ze školního tělocviku, řekl Jaroslav Chum, čtyřnásobný vítěz světového poháru a stříbrný z letošních Světových her v Číně. Letošní mistrovství ČR se koná do neděle v Plzni.
Chum má v Praze vlastní akademii pro děti a školí trenéry. "Tím, že překonáváte překážky, tak tělo postupně zpevňujete a posilujete," uvedl. Na těžší triky už je podle něj potřeba specifický i silový trénink. Závodí se v rychlosti (speed run) a v akrobacii (freestyle). Pod různými kluby je v ČR podle Chuma přes 10.000 registrovaných dětí a mladých parkouristů a mnoho dalších je neregistrovaných. Nejpočetnější skupina jsou děti mezi devíti až 12 lety.
"Popularita jde nahoru pořád. Kluby už existují v řadě měst," řekl Chum, podle něhož největší nástup parkouru způsobili youtubeři. Dodal ale, že děti si často myslí, že triky, které vidí na sociálních sítích, jsou lehké. Přitom při nich se venku mohou zranit. Proto je podle něj lepší zkusit klub s trenéry.
"Máme disciplíny dané, ale v pohybu žádné meze nejsou a stále se to posouvá," řekl trenér reprezentace Martin Chromeček. Podle něj je parkour výbornou všestrannou přípravou na další sporty. "Začít se dá kdykoliv. Děti jako malé dělají parkour hned, jak se hýbou," uvedl. Podle Chromečka popularita odvětví stále roste a čeští parkouristé pravidelně sbírají medaile.
"Není to nebezpečný sport. Záleží, jak k tomu člověk přistupuje. Pokud budete špatně přistupovat k fotbalu, tak může být také nebezpečný," řekl Chromeček. Filozofie parkouru není podle něj jen o sportu, ale je i o mentální stránce člověka.
"Parkour je opravdu hodně všestranná sportovní disciplína, najdeme v něm prvky gymnastiky, bojových umění, akrobacie a dalších. Nabízí takový neuvěřitelný rozsah pohybu, který vlastně pořád ještě není ukončený. Každým rokem se dozvídáme o tom, že někdo z parkouristů skočil něco, co nikdo nezkusil," řekl Roman Pešír, šéf Parkour Academy Plzeň, který se z 20 dětí rozrostl za deset let na jedenáctinásobek. Současný parkour podle něj už nemá nic moc společného s tím, který vznikl 80. letech ve Francii.
"Mně přijde nejlepší, že nemusím mít žádné dresy nebo něco, že si můžu obléct to, v čem se mi dobře chodí," řekl sedmnáctiletý Marek Šimara ze Zlína, který začínal v osmi letech. Podle něj je stále větší konkurence a třeba salta starších žáků, které dnes viděl, by sám v jejich letech neskočil. Dodal, že se díky parkouru naučil lehce padat, což se mu hodí ve fotbale i jinde.
