Čekání na změnu větru
04.05.2008 12:00
Už víte, čím se budete živit po volbách 2010?
Určitě tím, čím jsem se živil celý život – vlastní hlavou a rukama.
Budete ještě v Poslanecké sněmovně?
To nikdo neví. Volby jsou za dva roky a za rok a půl se budou sestavovat kandidátky. Když na nich bude pracovat Topolánek s Dalíkem, určitě na nich nebudu. To dá rozum.
Jaká je teď vaše pozice v ODS? Vypadá to, že se vás Topolánkovi spojenci snaží vymazat ze všech postů. Na konci loňského roku jste přišel i o místo šéfa středočeské ODS.
Oznámili, že tak budou postupovat, tak to dělají. O funkce mi ale nejde.
Pořád naznačujete, že proti vám intrikuje premiérův přítel Marek Dalík. Opravdu to neutichlo?
Teď můžu najisto počítat s jednou věcí: tento nebo příští týden někdo čirou náhodou znovu začne zkoumat můj dům, zaměstnání mé manželky, moje milenky nebo klidně třeba můj nos. Je to strašně jednoduché: když ti lidé neumějí argumentovat a jako důvod pro vyplacení osmdesáti tří miliard církvím uvádějí jen deset pochybných čísel, co jiného jim, chudákům, zbývá? Prostě něco vytáhnou na ty, s nimiž nesouhlasí. Jde už asi o součást profese.
Zmínil jste milenky. Jaké to je, když pořád ve sněmovně potkáváte Lenku Nedbálkovou? Dříve o vás bulváru vyprávěla fantastické sexuální příhody a teď dělá asistentku poslanci ODS Davidu Šeichovi.
Okolnost, že zůstala ve službách ODS, něco naznačuje. Teď bych rád citoval jednu parlamentní zpravodajku. Ptal jsem se jí, proč její noviny o tom jako jediné nepsaly. Ona říkala, že je dobře informovaná a ví, že Nedbálková chodí s jedním poslancem ODS, ale já že to nejsem.
Dají se vaše vztahy s vedením ODS ještě vůbec nějak urovnat?
S panem Topolánkem už to možné není. Ve svém odhodlání vymazat mě z povrchu zemského už udělal téměř vše. Moje rok a půl trvající snaha jednat racionálně nikam nevedla.
Neprojevilo se to i předminulý víkend na ideové konferenci v Hradci Králové? Svolala se na vaše přání a nakonec jste tam ani neměl prostor vystoupit.
Šel jsem za premiérem, že se chci vyjádřit, a on mi řekl, že si to mám schovat na kongres. Myslíte, že je možné v téhle situaci dál počítat, předkládat, dělat kompromisy a doufat?
Přece jen se tedy chystáte na konec v politice?
Neplánuji to. Už kdysi jsem říkal, že politika nejsou závody motorových člunů, ale plachtění. Já vím, jak plachtit, ale nikdy se nemůžu spolehnout na to, že ve správný okamžik bude foukat ze správné strany. Nepůjde-li to, budu čekat na příhodný vítr.
Nejste ovšem poslední, kdo ještě věří tomu, že vaše kariéra nejde nenávratně ke dnu?
Tendence současné garnitury ODS úplně mě vymazat je zřejmá. Nechť se chlapci snaží. Možná do té jámy, kterou mi kopou, opravdu spadnu já, stát se to ale může i jim. Nelámu si tím hlavu, já se neztratím. Původní profesí jsem tvůrce simulačních modelů. Svou budoucnost si modeluji průběžně a podle toho se rozhoduji.
V poslaneckém klubu ODS vám podle hlasování o církevních restitucích zůstali jen dva spojenci: poslanci Raninec a Schwippel. Příznivců vaší „platformy“ bylo dříve více. Proč vás opustili?
Někteří opravdu přeběhli na druhou stranu. Postoje pana poslance Doktora už ani nemají charakter lavírování. Pan Vidím se pro přechod na druhou stranu rozhodl na začátku. Oba se už k platformě nehlásí. Nezbyli jsme jen tři. Proč by se ale v souboji, který je plný špinavostí, měli vystavovat ti ostatní pomstě, když to není nutné? Při hlasování o církvích byli tři tak akorát. Až jich bude potřeba pět, objeví se jich pět. Skoro bych řekl, že jde o ekonomickou úvahu. Proč mrhat náklady, když nejsou třeba?
Kdo vám ve straně vlastně zůstal?
Teď vás možná překvapím! Roste mi počet neformálních příznivců mezi řadovými členy ODS. Když si je pan Topolánek tolik jistý svou převahou, ať jde se mnou do referenda a zeptá se členů ODS, koho podporují. Nejsem tak sebevědomý, ale myslím, že bych žádnou zničující porážku neutrpěl.
S tím referendem to myslíte vážně?
Samozřejmě jde spíše o řečnický obrat než vážně míněný návrh. Podpora řadových členů je skutečně to jediné, co mi zbylo. Já se nemusím bát chodit po ulici a na besedy. Že mě shodou okolností jeden předseda nemá rád, mi může být skoro jedno.
Už jsme zmínili zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Ve středu jste dostal doplnění důvodové zprávy a ministr zemědělství Petr Gandalovič tím vaše požadavky považuje za splněné. Co vy na to?
V materiálu, na jehož základě chtějí vyplatit osmdesát tři miliardy, jsou dohromady tři řádky a deset čísel. A ta čísla se jmenují „odhad průměrné ceny“ krát „celková výměra“ a „odhad koeficientu zhodnocení“, o němž nevím, co to je! Ustavili dokonce neuvěřitelný parametr „odhad průměrného počtu podlaží“, v tomto případě 1,5. Takto oceněných osmdesát tři miliard je neobhajitelných. Takhle nemůže vypadat ani kupní smlouva na venkovský dům.
Zaskočili vás ministři kultury a zemědělství, když přes noc kvůli vám doplnili důvodovou zprávu k zákonu?
Rovnou řeknu, že má pět stránek, aby si každý dokázal představit, jak rozsáhlý je to dokument. Když ten papír vidíte zvenku, tak dobrý, ale nesmíte ho otevřít. Protože tento dokument nedokládá osmdesát tři miliard, on je zpochybňuje. Když si přečtete, jak je ta částka vypočtena, tak je naprosto jasné, že je to „hausnumero“. Okamžitě jsem dal materiál k dispozici běžnému soudnímu znalci a on vypočítal místo osmdesáti tří miliard přibližně polovinu! Proč stát nemůže vypořádat církve standardním procesem, který by nemohl nikdo zpochybnit?
Teď vás obviňují, že jste svůj postup koordinoval s Paroubkovým poradcem Jaroslavem Tvrdíkem. Až po jeho schůzce s vámi se prý ČSSD rozhodla hlasovat o důvěře vládě. Sešel jste se s ním?
Přísahám, že jsem se s Tvrdíkem déle než měsíc ani nepotkal, natož abych se s ním sešel nebo s ním jednal.
Poslanci ČSSD říkali, že intenzivně jednají s vládními zákonodárci. Mluvili s vámi?
Ne. Opravdu jsem se s nikým nedomlouval. Socialisté to překombinovali a průběh událostí to jasně ukazuje. Na jednu stranu považuji zákon o církevní restituci za vycucaný z prstu. Na druhou stranu při hlasování o nedůvěře jsem se postavil za vládu. Jakápak koordinace? Sociální demokraté mi to akorát zkomplikovali tím, že náhrady církví spojovali s hlasováním o nedůvěře.
Jak budete postupovat dál? Vláda chce, aby se o církevních restitucích hlasovalo ve sněmovně hned v úterý.
Je jasné, že tento dokument nesplňuje to, co si sněmovna na mé doporučení vyžádala. Říkám, že materiál od Jehličky a Gandaloviče je doklad o tom, že osmdesát tři miliard není seriózně vypočtené číslo.
Co tedy uděláte?
Ve sněmovně odvykládám tento dokument a řeknu, že pochybnosti bohužel nebyly vyvráceny.
Naposledy jste takhle tvrdě vystoupil proti „Topolánkovu batohu“. Norem pro vás problematických ale muselo být více. Podle čeho se rozhodujete, kdy budete takzvaně za rebela?
Dal jsem si tu strašnou práci a se svými poradci jsem napsal paragrafované znění zákona o dani z příjmu. To je největší hobby, jaké jsem si kdy v životě dopřál, protože to jinak dělají celé týmy. Myslím, že jsem ukazoval nekonečnou ochotu ke kompromisu, když jsem návrhy pořád upravoval podle toho, co říkali Kalouskové a Topolánkové. Například další snížení daně z příjmu ze současných 15 na 12,5 procenta v roce 2009 – to vůbec nebylo z mé dílny, to byl kompromis. Pořád jsem počítal, předkládal, dělal kompromisy a doufal. Nakonec jsme se s Topolánkem dohodli na 12,5 a on teď tu smlouvu zrušil. Tak jsem ohlásil, že dohody s vedením ODS pokládám za vypovězené. Hned se mě všichni ptali, jestli teď budu pořád hlasovat proti vládě.
A budete?
Já nic nebojkotuji. Rozumné návrhy budu vždy schvalovat, a nesmysly ne.
Na odškodnění církví se politici nedokázali shodnout už devatenáct let. Nepřipadáte si teď jako kazisvět?
Chci, aby to byl zákon, který nebude popotahován u Ústavního soudu. Já jsem chtěl, aby vláda doložila své výpočty, a zabránila tak dalšímu zpochybňování církevního zákona. To není nic destruktivního. A den poté, při naprosto zásadním hlasování o vyslání vojáků do Afghánistánu, které může ovlivnit důvěryhodnost Česka u našich spojenců, se tři koaliční poslanci postaví proti (Olga Zubová a Věra Jakubková ze Strany zelených, Ludvík Hovorka z KDU-ČSL, pozn. red.). Nestane se nic! Sociální demokraté si z nás udělají legraci, připojí svých deset hlasů, aby vyslání vojáků nezkrachovalo. Tím demonstrovali, jak je koalice nefunkční. Žádná vzrušená prohlášení, žádné narychlo svolané schůzky a nikde žádná koaliční devítka neřeší, že není schopna schválit zásadní věci.
Náš rozhovor vzniká na dostizích v Lysé nad Labem. Přijel jste sem na harleyi?
Autem. Je ošklivo, tedy alespoň na harleye.
Ani se nám nezdá. Že vy máte motorku pořád v garáži!
Mně loni při poslední jízdě upadla poznávací značka. Naštěstí jsem slyšel, jak chrastí po asfaltu, ještě jsem ji ale nepřišrouboval. Být považován za frajera, který bez ní jezdí schválně, bych nechtěl. Loni jsem ale najezdil pět tisíc kilometrů. To už je docela výkon. Dřív jsem neměl čas a vyjel jsem během celého léta jen k tetě na Křivoklát. Teď mám na motorku čas, což je mimo jiné krásný důsledek mého vymazávání z funkcí v ODS.
Foto: archiv TÝDNE
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.