Dobrovolníci se zapojují do záchranného projektu Knihovny Varšavské univerzity, aby pomocí ruční práce zpřístupnili dědictví minulosti. Zatímco moderní technologie selhávají při rozpoznávání historických rukopisů psaných švabachem či jinými staršími pásmem, lidé dokážou tyto unikátní dokumenty luštit a přepisovat přesně dle originálu – včetně chyb. Na platformě TranskriBUW se již sešlo přes 240 nadšenců, kteří pracují na portrétech pruských králů, plánech historických bitev či intimních záznamech o rozvodech. Jde o materiály, které přežily druhou světovou válku a představují nenahraditelný zdroj vědomostí o dávných zvycích a událostech.
Kdy selže umělá inteligence
Dobrovolníci pomáhají knihovně Varšavské univerzity (BUW) s luštěním a přepisem starých, ručně psaných dokumentů. Zástupkyně ředitele knihovny Agnieszka Kościelniaková-Osiaková podle agentury PAP vysvětlila, že současné technologie mají jen omezené využití při práci s unikátními historickými manuskripty, protože jsou "vycvičené" na tisících příkladů.
Dobrovolníci, kteří se zapojili do projektu TranskriBUW, v současnosti pracují na mikrografickém jezdeckém portrétu pruského krále Bedřicha II. Velikého z roku 1762 od Emanuela Listnaua. Obraz je tvořený nápisy ve švabachu a amatérští badatelé mají za úkol je vyluštit. Kościelniaková-Osiaková říká, že právě třeba texty ručně psané švabachem mají počítačové programy problém rozeznat a přepsat. Mezi dokumenty, které knihovna zpřístupnila, jsou také plány bitvy u Štěrbohol z roku 1757, v níž vojska Bedřicha II. Velikého drtivě porazila rakouské vojsko.
Dobrovolníci mají velký zájem o přepisy dokumentů k rozvodům z přelomu 18. a 19. století. "Jsou napsané velmi jadrným jazykem. Jsou to popisy vzájemných obvinění manželů... Pro výzkumníky je to studnice vědomostí o tehdejších zvycích," uvádí Kościelniaková-Osiaková.
Zachránit poznámky z doby povstání
Předloni, kdy si Polsko připomínalo 80. výročí protinacistického Varšavského povstání, BUW dobrovolníkům k přepisu přidělila poznámky profesora Waclawa Borowého, který byl ve 30. letech minulého století ředitelem BUW. V roce 1944, ačkoli v knihovně nepracoval, z jejího sídla, kterému hrozilo kompletní zničení, vyvážel sbírky. Z 95 stran jeho rukopisu se podařilo přepsat 55.
"Nejdůležitější je zásada 1:1. Pokud autor dokumentu udělal pravopisnou chybu nebo něco vynechal, musí se to objevit i v přepisu," vysvětlila Kościelniaková-Osiaková.
Na projektu TranskriBUW se podílí asi 240 lidí. Pracují hlavně v uzavřené skupině na sociálních sítích nebo na platformě projektu, píše PAP.
Za druhé světové války přišla knihovna Varšavské univerzity o 90 procent manuskriptů. Po jejím skončení začala své sbírky zakládat znovu. Jsou v nich pozůstalosti od badatelů z Varšavské univerzity, ale i manuskripty z asijských nebo afrických zemí. Jde často o materiály, o nichž vědci nenechali žádné informace, a u některých se ani neví, v jaké abecedě jsou napsané.
