Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes po poledni zprovoznilo u Přerova poslední úsek dálnice D1. Dálniční tah z Prahy přes Brno do Ostravy a na polské hranice tak je kompletní. Stavba desetikilometrové části dálnice z Přerova do Říkovic začala po dvou desítkách let příprav a soudních sporů předloni v lednu a stála téměř sedm miliard korun. Dokončena byla oproti plánu o tři měsíce dříve.
Nový úsek odvede z Přerova velkou část tranzitní automobilové dopravy a bude i výrazným impulzem pro hospodářský rozvoj regionu. Stavba nejstarší a nejdelší tuzemské dálnice začala před 58 lety.
Dálnice D1 dosud končila na protilehlých okrajích Přerova, tranzitní doprava kvůli tomu na trase z Ostravy do Zlína a Brna jezdila přes město. "Dostavbou tohoto desetikilometrového úseku D1 zmizí z Přerova 70 procent kamionů. To je obrovské číslo a pro lidi obrovská úleva. Ekonomické přínosy jsou nezpochybnitelné, ale stavíme to hlavně pro lidi, kteří bydlí v blízkosti komunikací, a pro řidiče, aby se bezpečně a dobře dostali ke svým domovům," uvedl ředitel ŘSD Radek Mátl.
Podle přerovského primátora Petra Vrány (ANO) se město po letech stagnace stane lepším místem pro život. "Dostavba dálnice totiž neznamená jen dopravní úlevu. Konečně můžeme rozvíjet město tak, jak si zaslouží. Zvyšuje se zájem investorů, vznikají nové příležitosti pro podnikání i pracovní místa a roste poptávka po moderním bydlení. Dálnice nám otevírá prostor pro to, abychom Přerov posouvali dopředu. Aby byl zajímavý pro mladé rodiny, stabilní pro firmy a příjemný pro všechny, kteří tu žijí. Je to šance, kterou chceme maximálně využít," uvedl.
Nový úsek dálnice podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zklidní i provoz na dálnici D46, protože většina aut se z Brna do Ostravy dostane právě po poslední části D1. Bednárik hodlá prosadit, aby po novém dálničním úseku, který hraje roli obchvatu Přerova, mohli řidiči trvale jezdit bez dálniční známky.
Na novém dálničním úseku je 14 mostů, pět protihlukových stěn a stavbaři při budování násypů spotřebovali 3,25 milionu metrů krychlových materiálu. O části D1 u Přerova se zhruba dvě desítky let vedly soudní spory, debaty a připravovaly se plány. Stavbu provázelo přes 20 soudních sporů, některé skončily až u Nejvyššího soudu.
První části nejstarší tuzemské dálnice D1 vznikaly už před druhou světovou válkou. Základní kámen prvního úseku dálnice z Prahy do Mirošovic byl položen až v roce 1967, přičemž tento úsek je otevřen od 12. července 1971. Na podzim 1980 byla dokončena dálnice mezi Prahou a Brnem. V letech 2013 až 2021 ji ŘSD kompletně zmodernizovalo.
Mátl připomněl, že původní trasování D1 napříč republikou bylo odlišné, situace se měnila po rozpadu Československa. "To znamená, že dálnice nevede do Košic, ale do Ostravy, do Polska. Každopádně: když si vezmeme ten klíčový rok 1967, kdy se stavba dálnice rozjela u Prahy, prvním úsekem mezi Prahou a Mirošovicemi, tak je to po 58 letech, kdy jsme tento nejvýznamnější dálniční tah v České republice dokončili," dodal.
