Praotec Čech to zařídil tak, že když si české rodiny chtějí dovolenou užít na mořském břehu, musejí vyrazit na dalekou cestu, která vede často několika zeměmi. A tak se řidiči nevyhnou poplatkům za používání dálnic nebo rychlostních silnic.
Předně je třeba si uvědomit, že vyhýbat se placení ve snaze ušetřit se ve většině případů prodraží. Zvláště o prázdninách je dopravní policie za hranicemi republiky v pohotovosti a zaplacení bedlivě sleduje. Ve Švýcarsku je to jednoduché, hned na hranicích musí řidič vytáhnout 40 švýcarských franků za nálepku (zhruba 800 korun), teprve pak je vpuštěn do vnitrozemí. Takže nějaký únik ani chytrý český majitel auta nevymyslí…
V některých zemích se poplatky inkasují pomocí mýtných bran, jinde je zapotřebí zakoupit označení (známku). Daň za využívání dálnic nebo rychlostních silnic se liší, v Itálii je zhruba 5,5 eura (asi 133 korun) za stovku kilometrů, ve Španělsku je to přibližně 8 eur (zhruba 193 korun).
Důležité je promyslet si před cestou, jakou časovou známku koupit. Tak například v Maďarsku je základní čtyřdenní, která stojí 1650 forintů (cca 180 korun), desetidenní je za 2750 forintů (asi 305 korun). Takže je dobré si spočítat, kterou nálepku zakoupit v případě, že je Maďarsko pouze průjezdní zemí. I v Rakousku je nutné zaplatit za delší dobu, než je pouhý průjezd, protože nejlevnější známka je desetidenní a stojí 7,9 eura (cca 190 korun), další je pak dvouměsíční za 23 eur (kolem 560 korun).
Dálniční známky je možné zakoupit na hranicích či na čerpacích stanicích v jejich blízkosti.
Placení na mýtných branách
Výběr prostřednictvím mýtných bran je v mnoha evropských zemích, ovšem v některých jsou zpoplatněné pouze dílčí úseky. Tak například v Turecku může cestující narazit více méně na dvě hlavní zpoplatněné dálnice. První vede mezi městy Edirne, Istanbul a Ankara, druhá zpoplatněná dálnice leží mezi městy Adana, Iskenderun, Osmaniye, Gaziantep a Sanliurfa. Úsek Istanbul–Ankara vyjde přibližně na 11,5 TL, což je asi 140 korun. Podobně je tomu i v Řecku, kde podléhají placení úseky Soluň–Atény a Atény–Peloponés. Stokilometrová vzdálenost vyjde zhruba na 5–7 eur.
Mýtných bran se řidič dočká i v Polsku, kde se platí na dálnicích A1, A2 a A4, ceny se liší podle hmotnosti automobilu a na A1 vycházejí podle délky úseku od 3,5 do 17,6 PLN (asi 21 až 61,5 koruny). Severní soused má ještě specifiku v tom, že lze platit místní měnou, eury nebo americkými dolary.
V mnoha zemích je také třeba platit mýtné za průjezd tunely či mosty, tak například Eurotunel vyjde na 30 eur (zhruba 720 korun) či
A tak zemí zaslíbenou zůstává Německo, kde se dálniční poplatky nevybírají. I když zdejší vláda o jejich zavedení silně uvažuje...
Dálniční známky pro osobní automobily
země | týdenní | měsíční | 10denní |
Slovensko | 7 eur | 14 eur | - |
Slovinsko | 15 eur | 30 eur | - |
Rakousko | - | 23 eur* | 7,9 eura |
Švýcarsko | 40 CHF | 40 CHF | - |
Maďarsko | 1650 HUF (4denní) | 4500 HUF | 2750 HUF |
Bulharsko | 5 eur | 13 eur | - |
Rumunsko | 3 eura | 7 eur | - |
*dvouměsíční známka
Dálniční poplatky
země | částka za zhruba |
Chorvatsko | 20-30 kun (65-100 korun) |
Francie | 7,5 eura |
Itálie | 5,5 eura |
Španělsko | 8 eur |
Srbsko | 4,5 eura |
Portugalsko | 4 až 8 eur |
Řecko | 5 až 7 eur na zpoplatněných úsecích |
Turecko | zpoplatněné úseky, 11,5 TL (zhruba 140 korun) |
Polsko | zpoplatněné dálnice A1, A2, A4 |
Zdroj: dalnicni-znamky.com