Události týdne
Diktát trhu, nová švédská naděje a stoletý trojzubec

Zájem o nové osobní vozy v Česku stoupá, podle údajů společnosti Médea Research, která se prodejními statistikami aut v ČR zabývá, oproti loňskému roku jsou vyšší o více než třináct procent. Což má další efekt, automobilky nic nenutí, aby podporovaly zájem zákazníků třeba slevami.

Naopak, mladoboleslavská Škoda Auto zdražila od začátku prosince většinu svých modelů. Podle vlastního vyjádření tak reaguje na vývoj kurzu koruny a růst vstupních nákladů. Tak například modelu Rapid stoupla základní cena o pět tisíc korun a nejprodávanější Octavii o osm tisíc. Inu, takové jsou zásady tržního hospodářství, oč je zájem to s cenou dolů nejde...

Opačný trend zaznamenalo Rusko. Celkový prodej aut se v prvních deseti měsících letošního roku podle údajů podnikatelského svazu AEB meziročně propadl o téměř 13 % na méně než dva miliony vozů. A tak ruská vláda zasáhla a rozhodla se prodloužit podporu domácího automobilového trhu pomocí takzvaného šrotovného až do konce příštího roku. Na letošek přitom plánuje vynaložit deset miliard rublů (přes čtyři miliardy Kč). Jenomže zkušenosti z jiných zemí, které stejný způsob podpory prodeje využily, říkají, že šrotovné je jen plácnutím do vody, která se zase rychle uklidní. Dlouhodobým řešením rozhodně není.

Za oceánem se ovšem dealeři radují. Prodej automobilů ve Spojených státech v listopadu meziročně stoupl o 4,6 % na více než 1,3 milionu vozů, poptávku na americkém automobilovém trhu podpořil příznivý vývoj ekonomiky a také pokles cen pohonných hmot. Tamní řidiči se mají, povzdechne si český majitel vozu při pohledu na částky na stojanech čerpacích stanic.

A dění kolem zadlužené švédské automobilky Saab opět dostalo nadějnější barvu. Firma uvedla, že nejmenovaný automobilový koncern z Asie písemně vyjádřil záměr stát se jejím většinovým akcionářem. Který to je, zdroj neuvádí, ovšem dřívějších informací švédských médií by mělo jít o indickou společnost Mahindra a čínskou firmu Dongfeng. Ani jedna z nich ale zájem veřejně nepotvrdila.

Uplynulé dny také přinesly jedno velké jubileum. První prosincový den 1914, tedy před sto lety, se začala psát historie značky Maserati. U jejího zrodu stál mladý automobilový závodník a mechanik Alfieri Maserati a jeho bratři. Firma, kterou založili v předvečer první světové války v Boloni, se zpočátku zabývala opravami a údržbou vozů značky Isotta Fraschini. První automobily vyjely z manufaktury bratří Maseratiů na počátku 20. let, fakticky šlo o skládačku z dílů již zavedených výrobců. Nejinak tomu bylo i v případě vozu nazvaného docela prostě jen Tipo 26, který vzbudil pozornost automobilových nadšenců díky vítězství ve slavném závodu Targa Florio v roce 1926.

S monoposty Maserati jezdili Nuvolari i Fangio, pověst továrny sice rostla, ale při prodeji aut zákazníkům naráželi bratři Maseratiové stále častěji na ambiciózní německou konkurenci. V roce 1937 proto firmu prodali italskému průmyslníkovi Adolfovi Orsimu, jenž sice přinesl potřebný kapitál, ale zároveň rozhodl o přestěhování podniku do Modeny. Ke svým boloňským kořenům se automobilka dodnes hlásí alespoň logem. Trojzubec v jejím znaku je totiž kopií zbraně, kterou třímá v ruce socha boha Neptuna na boloňském náměstí Piazza Maggiore.

Nyní je Maserati pod křídly divize Ferrari, za loňský roce prodalo 15 400 vozů, přičemž zhruba polovina prodejů připadala na model Quattroporte.