Auto jako hrozba
Jedno procento řidičů na cyklistu troubí, tvrdí průzkum
15.05.2015 11:04 Původní zpráva
S nastupujícím krásným počasím se na silnicích objevuje více cyklistů. Cyklistika je ostatně podle průzkumů druhým nejoblíbenějším sportem u nás. V posledních letech sice klesá počet smrtelných nehod cyklistů, počet zranění je přesto stále vysoký. "Z našeho aktuálního průzkumu přitom vyplývá, že řidiči si dávají větší pozor, pokud před sebou spatří na silnici cyklistu. Polovina cyklistů však vnímá auta kolem sebe jako hrozbu," říká Jiří Cívka, tiskový mluvčí pojišťovny Generali.
V průzkumu Generali přiznalo zvýšenou pozornost v okamžiku, kdy se na vozovce objeví cyklista, celých 96 procent dotazovaných šoférů. Jen čtyři procenta si myslí, že není potřeba zbystřit, pokud uvidí cyklistu, protože je to účastník silničního provozu jako každý jiný.
"Na druhou stranu, i když si většina řidičů dává větší pozor, ne všichni si myslí, že každý cyklista je nutně hrozbou. Takto přemýšlí šestatřicet procent těch, kteří řídí auto. Šedesát procent lidí usuzuje, že jen někteří cyklisté představují nebezpečí a zbylá čtyři procenta řidičů nechápou cyklistu jako riziko vůbec," přidává další čísla z exkluzivního průzkumu Generali Jiří Cívka.
"Mnohokrát jsem slyšel z úst řidičů osobních vozidel, že se cyklista plete motoristům v provozu. Samozřejmě tyto názory jsou zcestné a je potřeba si uvědomit, že cyklista je uživatel pozemní komunikace stejně jako řidiči ostatních vozidel," upozorňuje Martin Farář, vedoucí samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy.
Počet úmrtí i těžkých zranění klesá
Pozitivní je, že každým rokem klesá počet usmrcených cyklistů. Za loňský rok jich bylo 57, zatímco třeba v roce 2009 překročilo toto číslo sedmdesátku. Postupně se snižuje i počet těžce zraněných cyklistů. Vloni jich statistiky zaznamenaly 354, což je oproti předchozímu roku pokles o 24 procent.
Nejčastějšími úrazy na kolech jsou drobná poranění jako oděrky, tržné rány či poranění obličeje. Mezi ty vážnější pak patří zlomeniny klíční kosti, poranění hlavy s bezvědomím, otřes mozku a pak samozřejmě úmrtí. Z policejních statistik lze vyčíst, že vloni způsobili řidiči nemotorových vozidel celkem 2737 dopravních nehod.
Když už čeští řidiči potkají na silnici před sebou cyklistu, vědí, jak se chovat. "Z průzkumu nám vyplynulo, že devětadevadesát procent šoférů ví, že pokud cyklistu objíždějí, musejí dát směrové znamení. Jen jedno procento by na cyklistu místo toho zatroubilo," popisuje Jiří Cívka z Generali.
Češi také většinou vědí, kdy se cyklisté předjíždět nesmějí. Polovina z nich by cyklistu nikdy nepředjížděla v křižovatce a skoro třetina před přechodem. Čtrnáct procent řidičů však odpověď na otázku, kdy se nesmí cyklista přejíždět, nezná. Dvě procenta by je nepředjížděla za tmy.
"Obecně je pravda, že řidič, který občas řídí auto a občas jezdí na kole, se chová ohleduplněji k tomu druhému, jelikož chápe stav, v jakém se sám občas nachází a jaké obavy v provozu má. Stejné je to i u vztahu řidiče motocyklu a auta. Lze tvrdit, že ten, kdo nemá ponětí, jak se motorka řídí, nemá vůbec odhad, co a jak si může k řidiči motocyklu dovolit vzhledem ke stabilitě motorky, její brzdné dráze a podobě. Jakmile ovšem motorkář usedne za volant osobního nebo jiného vozu, lze to velmi rychle rozpoznat. Takový řidič mnohem dříve registruje motorkáře v zrcátku, uhýbá na stranu, mění jízdní pruh pro umožnění předjíždění," říká Martin Farář z BESIP.
Vztah mezi cyklisty a řidiči motorových vozidel se různí i podle lokality. Jiné chování lze zaregistrovat uvnitř velkých aglomerací a jiné v malých obcích nebo mimo obce, kde jsou cyklisté více "samozřejmí" kvůli snazší dopravě do zaměstnání bez nutnosti vlastnit osobní automobil.
"Ve městě s velkou intenzitou dopravy, jako je například Praha, lze vysledovat právě spíše strach ze strany cyklistů, kteří jsou pro řidiče motorových vozidel často takzvaným nutným zlem. Řidiči osobních vozidel je tak často předjíždějí s velmi malým bočním odstupem nebo je za každou cenu předjíždějí a následně při následném brzdném manévru vytvoří nebezpečnou situaci pro cyklistu," uvádí Martin Farář.
Auta jako hrozba
V průzkumu Generali přiznalo plných 53 procent cyklistů, že vnímají auta kolem sebe jako hrozbu, u 37 procent záleží na hustotě provozu. Jen šest procent se v provozu mezi auty ohroženo necítí.
"Třiapadesát procent cyklistů si navíc myslí, že jet dnes na kole v běžném provozu je o život. Přes čtyřicet procent má naopak dojem, že řidiči jsou k cyklistům ohleduplní," doplňuje čísla Jiří Cívka z Generali.
Existují však i příklady špatného chování u cyklistů. "Nejčastěji jde o jízdu vedle sebe, kdy tak brání v bezpečném předjetí ostatním řidičům. Někteří se zase v městském provozu chovají tak, jako by jim nehrozil žádný postih. Jízda křižovatkou na červenou, vjezd do jednosměrné ulice obráceně tam, kde to není dovoleno dopravní značkou, jízda po chodníku a přechodu po chodce," vypočítává některé příklady Martin Farář.
Cyklistům se nevyhnou ani problémy, jako je jízda v podnapilém stavu. "Několikrát jsem slyšel od lidí, že ráno raději pojedou do práce na kole než autem, protože mají strach, že by měli problém se zbytkovým alkoholem. Na kole jim přece nic nehrozí... To je samozřejmě nesmysl," varuje Farář.
Milovníci kol jsou však podle průzkumu Generali většinou zodpovědní. Celých 76 procent jich při jízdě na kole nosí reflexní bezpečnostní prvky, pouze 11 procent si myslí, že nejsou potřeba. Kromě bezpečnostních reflexních prvků by cyklisté především neměli zapomínat na přilbu. Mnohdy je právě ona tím, co stojí mezi lehkým a těžkým zraněním nebo dokonce smrtí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.