Prudké manévry zakázány
Jízda v zimě žádá větší opatrnost a předvídavost

Automobil už připravený na zimu máme, potřebnou výbavu také. Přichystat se musí ale také řidič, protože jízda v zimních podmínkách má své zvláštnosti. Především vyžaduje větší opatrnost a předvídavost, aby nepřekvapili nejen ostatní řidiči, ale také například zmrzlé úseky.

Automobil dostal nové zimní pneumatiky, jak určuje od 1. listopadu zákon, ale při první jízdě s novým obutím je nutné s tím počítat. Obutí lišící se od letních pneumatik má i odlišné vlastnosti, takže je nutné zprvu je zajet při menších rychlostech. Nasadit zimní pneumatiky a myslet si, že vyřeší každou situaci, to je cesta do pekel. A nemusí být ani led a sníh, aby zimní vzorek neunesl divokou jízdu.

Blíží se svátek svatého Martina, jenž občas přijíždí na bílém koni, noční mrazíky zase mohou na vozovce ráno zanechat kluzký příkrov. Sníh i led jsou řidičovými nepřáteli číslo jedna, pokud nezachovává alespoň základní pravidla.

Na "klouzačce" platí, že je třeba se vyvarovat prudkého brzdění, náhlé změny směru i razantní akcelerace. Ve všech případech platí, že vůz se stává neovladatelným a začne žít svůj život, který obvykle končí nedobře. Takže brzdit pozvolna, což představuje například nechávat si za autem  jedoucím vpředu větší odstup a při sjezdu brzdit co nejvíce motorem. Obecně platí, že při kluzké vozovce by se mělo sjíždět se zařazeným rychlostním stupněm, jaký řadíme při jeho vyjíždění. Když se blíží zatáčka, je lepší přeřadit na nižší stupeň před ní, protože šlápnout na brzdu se stočenými koly, to je faul na červenou kartu. V zatáčce se nikdy nebrzdí!

Problémem také bývají vyjeté koleje. Snažit se z nich vybočit a předjet, to bývá nebezpečný manévr, který obvykle auto rozhodí a v lepším případě má řidič plné ruce práce, aby ho zklidnil. Navíc těžko vědět, jaký povrch se skrývá pod sněhem, proto je lepší být trpělivým a zbytečně nespěchat.

Mnoho řidičů se také nechá překvapit náhlými proměnami vozovky. Při vjezdu do lesního úseku, kam se nedostane sluníčko, může zůstat led či sníh daleko delší dobu než mimo něj. Proto je dobré předvídat a je lepší se splést než skončit v příkopu či ve stráni. Sluníčko vůbec dovede v zimě divy, každý zkušenější řidič ví, jak umí třpytící se sníh oslňovat, proto je dobré si dát do vozu i sluneční brýle.

Mezi zásady bezpečné jízdy v zimě patří také mít dobrou viditelnost. To znamená udržovat plnou nádobku ostřikovače, nevyrážet na cesty s decimetrem čtverečním očištěného čelního skla a myšlenkou, že se led rozpustí sám; také včas otevřít postranní okénko, aby se skla zevnitř nemlžila. S tím souvisí i dobrý stav světel, protože v zimním období se stmívá nejen dříve, ale také rychleji. A stále platí slogan bezpečného putování – vidět a být viděn.