Německý nejvyšší soud v Karlsruhe se začal zabývat otázkou, zda je možné jako důkaz používat záběry z kamery umístěné v autě, či nikoliv. Verdikt může mít široký dopad, protože kamery zabírající přes čelní sklo dění před vozem používá stále více řidičů.
Soudci Spolkového soudního dvora mají na stole konkrétní případ muže ze Saska-Anhaltska, jenž se domáhá zhruba tisíce eur (25 tisíc korun) za škody, které mu na autě vznikly při střetu s jiným vozem. Jako důkaz toho, že nehodu nezpůsobil on, chtěl u soudu použít záběry z kamery. Dvojice soudů v Magdeburgu to ale odmítla s tím, že takové záběry porušují osobnostní práva druhého dotčeného. Ochrana těchto práv je přitom podle názoru soudů důležitějším zájmem i proto, že v případu jde "jen" o tisíc eur.
Německé soudy ale v podobných případech nerozhodují vždy jednotně. Použití záběrů z kamery, která záznam automaticky po 30 sekundách mazala, pokud nedošlo k nehodě, povolil v minulosti například soud v Norimberku. Záběry kamery za čelním sklem připustil i soud ve Stuttgartu v případu řidiče, který projel křižovatkou na už šest vteřin svítící červenou. Soud tehdy konstatoval, že vzhledem k závažnosti prohřešku je možné záběry pořízené z jiného vozu použít.
Nepřehlednou právní situaci by měl verdikt nejvyššího soudu vyřešit. Spolkový soudní dvůr přitom musí zvážit zejména důležitost ochrany práv natáčených osob na jedné straně a na druhé zájem na objasnění příčin dopravních nehod. Kdy soud rozhodne, zatím není jasné.
