Dohoda ukončila divadlo
Mýtné v Německu jen na dálnicích a silnicích první třídy

Plánované zpoplatnění německých silnic pro osobní auta se bude zřejmě týkat dálnic a silnic první třídy, nikoli komunikací nižších tříd. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která prosazovala platby za všechny německé silnice, tak částečně ustoupila tlaku partnerů v koaliční vládě.

Návrh na zpoplatnění všech německých silnic představil počátkem července ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU. Proti jeho plánu se ale zvedl odpor. Starostové obcí v pohraničí se obávali, že by mýtné v takové podobě odradilo cizince od návštěv Německa a že by se zpřetrhaly přeshraniční obchodní i mezilidské vztahy. Zemské organizace CDU v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Severním Porýní-Vestfálsku se obávaly, že po zavedení mýta poklesne zájem Francouzů, Belgičanů a Nizozemců o nákupy v Německu. Premiér Saska Stanislaw Tillich dokonce uvedl, že pokud by bylo mýtné v takové podobě zavedeno, policie by vůbec neměla kontrolovat cizince cestující do 30 kilometrů od hranice, zda silniční známku mají.

CSU nyní koaličním partnerům ustoupila a podle dohody mezi stranami by se mýtné nemělo vztahovat na silnice nižších tříd. "Je třeba ukončit toto letní divadlo i naše rozpory a soustředit se na tvrdou parlamentní práci," řekl Süddeutsche Zeitung k dohodě generální tajemník CSU Andreas Scheuer.

Zatím není jasné, jaký dopad bude mít současná dohoda na navrhovanou cenu dálniční známky. Dobrindt v původním návrhu předpokládal, že by se cena dálničních známek lišila podle stáří vozidla a podle objemu motoru. Průměrná cena známky měla být 90 eur ročně (zhruba 2500 korun), v prodeji měly být i třítýdenní známky v hodnotě 10 eur (275 korun). Ministr počítal s tím, že se mýtné bude platit od roku 2016.

Podle Dobrindta také mělo německým řidičům cenu známky kompenzovat snížení daně z vlastnictví motorového vozidla. V praxi by se tak zpoplatnění německých silnic dotklo pouze zahraničních řidičů. Někteří právní odborníci se ale domnívají, že takový postup je v rozporu s právem Evropské unie, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.