Obecně platí, že jakmile průměrná denní teplota překročí sedm stupňů nad nulou, je dobré vyměnit zimní pneumatiky za letní. Mají totiž odlišné vlastnosti a zvyšují tak bezpečnost jízdy. Někteří řidiči se ale přezouvání brání.
Zimní pneumatiky mají mít minimální vzorek čtyři milimetry, letní zase 1,6 milimetru. A tak ti, kteří zimní dezén sjeli až na povolenou hranici, si říkají - dojezdím je v létě, žádné omezení mi v tom nebrání. Jenomže šetření v tomto případě není namístě a může se pořádně prodražit.
Velký rozdíl mezi zimními a letními pneumatikami je totiž v tvrdosti směsi, z níž jsou vytvořeny, a jejich konstrukci. Na zimních "gumách" je při vyšší teplotě brzdná dráha mnohem delší, takže v krizových momentech nepomohou. Například při nutném brzdění před přechodem pro chodce může zimní plášť zklamat a zavinit nepříjemnou kolizi.
Zimní pneumatika v letních měsících také snižuje jízdní komfort, protože je hlučnější; navíc zvyšuje spotřebu. Sice nikterak dramaticky, ovšem ten, kdo najezdí hodně kilometrů, už to v peněžence pocítí.
Někteří řidiči se brání tvrzením, že používají celoroční pneumatiky, takzvané univerzální. Jenomže ty mají svá úskalí, protože nejsou ani zimní, ani letní. Blíže mají k plášťům používaným v zimních měsících, jen je použita tvrdší směs, která zvyšuje odolnost proti opotřebení. Jejich brzdná dráha je však opět delší než u letních pneumatik. Kompromisy nikdy nic dobrého nepřinášejí. Ani v politice, ani na silnici.
Východisko je v současné době jediné - pořídit si kvalitní letní pneumatiky, protože vydaná částka se vrátí v podobě bezpečnější jízdy.
