Electra Glide: velký americký symbol

Těžko může být američtější symbol než tahle motorka. Ani socha Svobody jí konkurovat nemůže, protože se narodila v Evropě. Je jím Harley-Davidson Electra Glide.

Kráska na první pohled. Chromované díly se třpytí na slunci jako drahokamy, kůže sedadel zve k nasednutí, milovníku motocyklů musí plesat srdce a do očí se mu vkrádá podivný lesk. Prostě jihne. Ovšem staré české přísloví mluví o tom, že není všechno zlato, co se třpytí. Zda má pravdu i v tomto případě, k tomu se ještě dostaneme. Teď si ale dejme trochu historie.

Modelu Electra Glide je šestačtyřicet let. V roce 1965, kdy se největší harley objevil poprvé, dostal do vínku i jedno technické vylepšení - byl jako první vybavený elektrickým startérem. Už tehdy vedle velikosti oplýval také luxusnějším vybavením, než bývalo zvykem. A své výsostné postavení ve třídě Touring si udržel dodnes.

Kategorie Touring znamená vyloženě cestovní motocykl. Žádné courání terénem, žádné překonávání rychlostních rekordů, žádné skoky či přemety. Ostatně také se čtyřmi metráky hmotnosti se podobné kousky dělají obtížně. O to větší důraz je kladený na výbavu a pohodlnost jízdy. A jestliže to má být výraz osobnosti jezdce, pak záleží i na vzhledu. Samozřejmě obou, řidiče i stroje.

Zatímco ponecháme živou bytost stranou, motocyklu se budeme věnovat více. Model roku 2011 doznal některých designových úprav, například byla upravena ergonometrie sedla, což přineslo nižší a širší posez, a při testu jsme si ověřili, že je také pohodlnější. Klasická kapotáž Batwing je umně kombinovaná s integrovanými palubními přístroji a elektronicky řízeným systémem plynu (fly-by-wire) přispívají k opravdovému požitku z jízdy. Jen to musí být dálnice nebo aspoň rovná silnice. Nevadí, že nemá tolik koní jako konkurenti, nemusí jich mít 108 jako Triumph Rocket III, těch jeho 75 na pohodovou jízdu stačí, ale vzhledem k velikosti a hmotnosti zrovna nemiluje zatáčkovitý terén. A když se silnice pořádně klikatí, tak se jezdec docela nadře. Právě kvůli Electra Glide asi vznikl vtípek, který se mezi motorkáři vypráví. Je to tom, jak se v USA ptal jeden druhého, jak se dostane ke vzdálenému cíli. A dočkal se odpovědi, že musí jet dva dny rovně a třetí den zahnout doprava.

Špatně se s "elektrou" popojíždí ve městě v hustém provozu, je těžkopádná a někdy díky velikosti i svéhlavá. I když zdokonalený motor V-Twin 103 dobře zatahuje už od nízkých otáček, přece jen by bylo odvážné spoléhat se na akceleraci. A proplétat se šňůrou aut hrozí průšvihem, že se všude mašina nevejde. Škoda také, že Electra Glide nemá zpátečku, neboť manipulovat s ní na místě je někdy hodně namáhavé. Taková Honda Gold Wing podobné problémy nemá a v tomto směru je praktičtější.   

Ovšem na dálnici jsou všechny bolístky zapomenuty, vzduchem nastavitelné zadní odpružení zpříjemňuje jízdu neuvěřitelným způsobem, ostatně celý podvozek byl přepracován, nyní je o celých 67 % tužší, takže poskytuje kultivovanější jízdu s citelně zlepšeným ovládáním. Navíc jistotu dodává systém ABS, který patří do standardní výbavy. Větší je i Tour Pak, tedy zavazadlový prostor, takže umožňuje převážet více věcí. Zbývá jen zapnout výkonné stereo Harman-Kardon, naladit správnou muziku a vyrazit. 

Počasí už k projížďkám příliš příležitostí nenabízí, ale známe motorkáře, kteří svůj stroj nenechají opuštěný ani v zimních měsících. Protože správný fanda dvou kol mašinu nenechá dlouho osamělou. U Electra Glide to platí dvojnásob, protože ona mu pak zimní péči vrátí letními zážitky.

 Srovnání parametrů

*ceny jsou přepočítány podle momentálního kurzu koruny k euru