Ford Focus RS: <span>radikální kompromis</span>

Ikonické označení RS se vrátilo. Jeho nositelem je Ford Focus úplně jiných kvalit, než byl jeho předchůdce. Jedno však mají společné: neumdlévající odhodlání.

Dnes sotva narazíte na exemplář prvního Focusu RS, který by za sebou neměl návštěvu příkopu, případně ještě děsivější zkušenosti. Možná i proto od roku 2003, kdy vznikl poslední kousek z omezené série čtyř a půl tisíce těchto vozů, fanoušci nekompromisních hatchbacků netrpělivě vyhlíželi nástupce. Dočkali se až loni. Ale s tou nekompromisností je třeba zacházet opatrně.

Konstruktéři od Fordu totiž tentokrát pozměnili taktiku. Jejich cílem nebyl polozávodní divoký stroj, ale auto, které poslouží stejně dobře pro víkendový výlet na závodní okruh jako při každodenní cestě do zaměstnání. Takže další nudný kompromis?

Kompromisy nemusejí vždy představovat opatrnou střední cestu. Když se ve Focusu RS řítíte zatáčkami, záměr konstruktérů Fordu se rázem jeví v trochu jiném světle. A nejen proto, že má pod kapotou 305 koní, které produkuje turbodmychadlem přeplňovaný benzinový pětiválec.

Tohle auto totiž reaguje na jakékoli hrboly překvapivě měkce. Odpružení se snadno přenáší přes nerovnosti, v zatáčce se ovšem devatenáctipalcová kola pevně opřou do asfaltu a tuhá karoserie se nenakloní ani o píď. Po pár kilometrech je jasné, že denní cestování do práce nemusí být ve Focusu RS ani trochu utrpením.

Nejrychlejší evropský ford sedí sice na podobném podvozku jako Focus ST nebo Mazda MPS, ale je to, jako byste prohlásili, že Václav Havel a Jiří Paroubek mají hodně společného: jsou Češi. Focus RS disponuje točivým momentem 440 newtonmetrů od 2300 do 4500 otáček za minutu, což mimo jiné znamená plynulý a místy drtivý zátah na šestku od 60 do 263 kilometrů v hodině. Jelikož se ovšem všechna ta síla musí nějak dostat na silnici prostřednictvím přední nápravy, přibyl v tomto focusu samosvorný diferenciál Qaife a hlavně zavěšení předních kol RevoKnuckle. Smyslem obojího je eliminovat vliv přívalu točivého momentu na řízení a zlepšit komunikaci řidiče se silnicí prostřednictvím volantu. A daří se to velmi dobře.

ČTĚTE TAKÉ: Test Fordu Focus ST

Na českých okreskách druhé a třetí třídy je Ford Focus RS jako doma, třebaže jeho potenciál nikdy nevyužijete. V první chvíli po sešlápnutí ostře reagujícího plynu se pětiválec rozezvučí jako turbína letadla a dvojice výfuků se stoupajícími otáčkami přidává grády. Se šestistupňovým manuálem se velmi dobře řadí a brzdy jsou nadmíru přesvědčivé.

Obratnost auta v zatáčkách je výjimečná i díky enormně rychlému převodu řízení a motor v zátahu neochabuje až do červeného pole otáčkoměru. Naopak poslední tisícovka otáček působí jako smršť. Na mokré silnici sice nedostatky pohonu předních kol zaznamenáte, neboť ve volantu to cuká trochu víc, než je zdrávo. Za sucha však Focus RS nabízí excelentní prožitek z jízdy a mrštností snadno trumfne třeba Subaru Impreza WRX STi.

ČTĚTE TAKÉ: Subaru Impreza WRX STi vs. Mitsubishi Lancer Evolution

Pro každodenní ježdění vůči němu najdete jen jednu výraznější výhradu. Tuhý podvozek opravdu nepředstavuje takový problém jako spotřeba, která se pohybuje v průměru kolem třinácti litrů, aniž byste tlačili na pilu. Klidně to může být pětadvacet. Na druhou stranu sportovní sedačky Recaro jsou velmi pohodlné, a to jak vpředu, tak ty zadní. V základní výbavě kromě nich najdete dvouzónovou automatickou klimatizaci, autorádio Sony s osmi reproduktory, užitečné bixenonové světlomety a efektní startovací tlačítko.

ČTĚTE TAKÉ: Ford Focus RS vs. Nissan 370Z na Nürburgringu

Za necelý milion korun se tak Ford Focus RS jeví jako velmi dobrá koupě. Získáte výjimečné auto s mnoha schopnostmi. Za příplatek můžete ještě dostat zadní parkovací senzory, rozhraní Bluetooth pro bezdrátovou komunikaci s mobilním telefonem, přípojku USB pro přehrávač MP3 nebo navigaci. Ano, je to svým způsobem kompromis. Jenže stejně tak byl Concorde vlastně kompromisem mezi nadzvukovou stíhačkou a dopravním letadlem.

Foto: Karel Šanda

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU