Písmeno "h" se stává stále častěji součástí názvu automobilových modelů. Znamená hybridní pohon a nevyhnulo se ani manažerskému vozu Infiniti M35h.
Infiniti je luxusní odnoží japonské automobilky Nissan, která ji jako dceřinou společnost založila koncem osmdesátých let minulého století především pro americký trh. Od roku 2008 se však značka pokouší probojovat i na starý kontinent. Nemá to jednoduché, ale snaží se. Například v podobě vozu M35h GT vyprodukovala jeden z nejlepších hybridů, které jsou momentálně v nabídce.
Exteriér je impozantní, i když se zdá, že za konkurencí v podobě německého tria luxusní třídy BMW, Mercedes a Audi v modernosti lehce pokulhává. Ostatně další japonská značka Lexus je na tom podobně. Reprezentativnost však čiší z každého detailu, což je v případě takřka pětimetrového manažerského vozu důležitou položkou. Když už někam vysoký firemní představitel dorazí, tak ať je pořádně vidět...
Interiér poskytuje mimořádnou porci pohodlí, dojmu prostornosti trochu ubírá mohutný středový panel velikosti menšího mixážního pultu. Na něm jsou všechna potřebná tlačítka, oceňujeme jejich přehlednost a snadnou dosažitelnost. Horší už je to se zavazadlovým prostorem. Hybrid potřebuje baterie a ty je třeba někde umístit. Konstruktéři je usadili za zadní sedadla, jejichž opěradla tím pádem nelze sklápět, a ubírají i na vnitřním prostoru. "Kufr" tak objemovými litry zrovna nehýří, ale Lexus GS dopadl ještě hůře (350 versus 330 l). Srovnávaný Mercedes třídy E je na tom samozřejmě mnohem lépe (540 l), neboť nemá hybridní pohon, ale vybrali jsme ho záměrně, abychom porovnali hybrid s automobilem vybaveným klasickým zážehovým motorem, který využívá nejnovější spořicí technologie. Dopředu prozradím, že hybrid z hlediska průměrné spotřeby vyhrál o několik koňských délek, přitom se jízdními vlastnostmi "éčku" přinejmenším vyrovnal.
"Řídil jsem já. Nebo spíš jsem se jen držel volantu toho velkého auťáku a nechal jsem ho, aby se řídil sám." Právě na tenhle citát z Chandlerovy povídky Mandarínský jantar jsem si vzpomněl po prvních kilometrech testovací jízdy. Akumulátory byly plné, takže vůz poháněl elektromotor a kupodivu pracoval i ve vyšších rychlostech, což jiné hybridy nedovedou. Svůj podíl na tom měl i podvozek, který je v komfortním režimu naladěný velice příjemně, ovšem dokáže divy i při nastavení sportovního módu. V tom případě však jde úspora paliva stranou. Ještě je k dispozici systém Evo, jenž elektromotor zapojuje častěji, ovšem to už jízda lehce postrádá dynamiku, která jinak nadchne.
Na displeji uprostřed přístrojové desky je možné pozorovat průběh pohonu, zda pracuje pouze spalovací motor, kdy vůz pohání jenom elektromotor a kdy jsou zapojeny do činnosti oba. Navíc lze také na počitadle sledovat, kolik z ujeté vzdálenosti má na svědomí elektromotor. Trochu předběhnu - z najetých pěti stovek kilometrů testu při rychlostním průměru 60 km/h a na všech typech silnic byla více než třetina čistě na elektřinu. Takže průměrná spotřeba se ustálila na 7,4 litru benzinu na stovku kilometrů, což je na tak silný vůz obdivuhodné. Když si uvědomíte, že za pět a půl sekundy letí 364 koní z klidu stokilometrovou rychlostí, pak nezbývá než ocenit jeho úspornost. Spořicí systémy se mohou jít schovat...
Bezesporu lepší hybridní vůz na českém trhu v současnosti těžko najít. Ovšem daní za kvalitu, výborné jízdní vlastnosti, které oproti srovnatelným "nehybridům" vlastně ještě umocňuje, je vyšší pořizovací cena.
Srovnání parametrů
model |
Infiniti M35h GT |
Lexus GS 450h |
Mercedes E 350 CGI BlueEFFICIENCY |
délka (mm) | 4945 | 4835 | 4868 |
šířka (mm) | 1845 | 1820 | 1854 |
výška (mm) | 1500 | 1430 | 1471 |
rozvor (mm) | 2900 | 2850 | 2875 |
objem (ccm) | 3498 | 3456 | 3498 |
max. výkon (kW) | 286 | 218 | 215 |
toč. moment (Nm) | 350 | 368 | 365 |
max. rychlost (km/h) | 250 | 240 | 250 |
0-100 km/h (s) | 5,5 | 5,9 | 6,2 |
zav. prostor (l) | 350 | 330 | 540 |
spotřeba (l/100 km) | 7,0 | 7,7 | 8,5 |
zákl. cena (Kč) | 1 612 270 | 1 464 000 | 1 309 200 |