<span>Mazda 6 MPS:</span> Rodinný expres

Místo pro pět lidí, 260 koní a pohon všech kol. Mazda 6 MPS by se ráda stala soupeřem ostrých silničních sedanů, její vlastnosti ji však řadí spíše mezi rychlá a komfortní auta. Za ušetřený čas však zaplatíte u benzinové pumpy...

Vyspělý systém pohonu všech kol, který umí v případě potřeby „poslat“ na zadní nápravu až padesát procent výkonu, není v případě Mazdy 6 MPS tou nejzásadnější věcí, která by ji odlišovala od jejích slabších sourozenců. Spíše je způsobem, jak co nejefektivněji přenést sílu motoru na silnici. Pohonná jednotka vychází z donedávna nejsilnějšího čtyřválce o objemu 2,3 litru, ale v Mazdě 6 MPS ho dopuje turbodmychadlo a má přímé vstřikování benzinu. Výsledkem je výkon 260 koní (191 kW) a maximální točivý moment 380 Newtonmetrů, který je k dispozici již ve třech tisících otáčkách.

V tu chvíli se Mazda 6 MPS z kultivovaného sedanu promění ve skutečně rychlé auto. Pravda, její výkony nejsou „papírově“ nijak extrémní, ale způsob, jakým je podává, z ní dělá pocitově rychlejší vůz, než jakým ve skutečnosti je. Nástup síly je však příjemně lineární a řidič MPS nemusí čekat, až se turbodmychadlo dostane do plného zátahu. Spíše mu může vadit možná až příliš tuhý chod spojkového pedálu a řadicí páky. Je třeba si zvyknout také na problematičtější řazení zpátečky, které vyžaduje sílu.

Čím rychleji MPS jede, tím funguje lépe. Má na čem stavět. Již standardní verze Mazdy 6 mají skvělý podvozek se zavěšením dvojitými lichoběžníky vpředu, víceprvkovou nápravou vzadu a v této třídě aut neobvykle komunikativní řízení. Proto nebylo žádných revolučních změn třeba. Největšími rozdíly jsou vyztužení karoserie na různých místech, díky čemuž je o padesát procent rigidnější. Příčka mezi interiérem a zavazadlovým prostorem však znemožnila sklápění zadních sedaček, které jsou v MPS montovány napevno. Tužší je také podvozek se silnějšími stabilizátory, ale ne přehnaně. Pohon všech kol Mazdu 6 MPS „vytáhne“ z rychlých zatáček a její krocení zajišťují výkonné brzdy.

Vhodnost Mazdy 6 MPS pro každodenní použití však trochu kazí její drahý provoz. Udávaná spotřeba neodpovídá realitě. Osm litrů v mimoměstském režimu je báchorka - průměrná spotřeba se místo 10,2 litru na sto kilometrů blíží spíše „městským“ 14,1 l/100 km. Při rychlé jízdě spotřeba atakuje dvacetilitrovou hranici. Navíc MPS k plným výkonům vyžaduje dražší osmadevadesátioktanový benzin.

Naopak potěší standardní výbava, která je velmi bohatá a obsahuje prakticky vše, po čem zájemci o MPS mohou toužit. Namátkou: šest airbagů, kompletní „sadu“ elektronických zachránců včetně stabilizačního systému DSC, efektní spoilery a osmnáctipalcová litá kola, xenonové světlomety, automatickou klimatizaci, kůží čalouněné a vyhřívané sportovní sedačky (řidičova má elektrické nastavování s paměťmi), tempomat, kvalitní audiosystém značky Bose s měničem CD a další. To vše za necelých 1,1 milionu korun, takže zbude i na ony nepříjemně časté návštěvy čerpacích stanic.

* * *

VE ZKRATCE

+ Klady

Mazda 6 MPS slučuje praktičnost prostorného sedanu s vysokými cestovními výkony. Je kvalitně zpracovaná, má dobrou ergonomii a velký kufr. Její podvozek a řízení patří mezi nejlepší ve třídě, turbodmychadlem přeplňovaný čtyř válec podává své výkony lineárně. Vůz má vyčerpávající standardní výbavu a prodává se za rozumnou cenu.

- Zápory

Zážitky z jízdy neodpovídají nákladům na provoz. MPS vyžaduje velké příděly drahého osmadevadesátioktanového benzinu. Vrcholné sportovní provedení by se mělo uvnitř více lišit od standardních verzí. Kvůli vyztužení karoserie nelze zadní sedačky sklápět, chybí i průvlak na lyže. Zpátečka jde příliš ztuha.

KONKURENCE

Mazda 6 MPS vlastně nemá žádného přímého konkurenta. Žádný sedan střední třídy s přeplňovaným motorem a pohonem všech kol se u nás ani neprodává. Pomyslní soupeři Subaru Impreza WRX STi a Mitsubishi Lancer EVO jsou „ostrá“ auta, inspirovaná speciály kategorie WRC, navíc o třídu menší. Mazda 6 MPS je spíše rychlým sedanem s pohonem všech kol, který je schopen pohodlně odvézt celou rodinu. Proto jsou jeho nejbližšími konkurenty japonské Subaru Legacy 3,0 Spec. B a německé BMW 330xi. Oba pohání nepřeplňovaný třílitrový šestiválec se srovnatelným výkonem, který si vystačí i s pětadevadesátioktanovým benzinem. Jejich poslání se však liší. Subaru je podobně jako mazda sportovním vrcholem modelové řady, BMW své schopnosti skrývá. Je nejmenší, ale díky dlouhému rozvoru na konkurenty příliš neztrácí. Jeho motor je nejúspornější a poddajný podvozek může svou přizpůsobivostí a agilitou konkurovat tvrdším soupeřům. Za zvučnou značku je však třeba připlatit, standardní výbava BMW se nemůže srovnávat s velkoryse vybavenými japonskými vozy.

Foto: ARCHIV