Opel Meriva: variace bez konce

Titulek je sice trochu nadsazený, nicméně daleko od pravdy není. Opel Meriva totiž ohromí tím, jak se dovede uvnitř proměnit, kolik variant nabízí. Užitná hodnota auta proto letí strmě nahoru a ten, kdo právě tuto vlastnost od auta požaduje, musí vzít merivu na vědomí.

První generace menšího MPV se objevila v roce 2003. Postupně si získávala důvěru zákazníků, protože už tehdy ohromovala vnitřní variabilitou. Jenomže nesla značku Opel, což přece jen u případných zájemců vzbuzovalo obavy. Opel totiž trochu ztrácel na dobré pověsti. Nicméně meriva se ujala především jako rodinný vůz a obstála i v náročných testech německé zkušebny TÜV z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti. Dveře na trh se jí otevřely dokořán…

Když už jsme se dostali ke dveřím, tak u nich chvilku zůstaňme. Nová generace merivy vtrhla mezi konkurenci s převratnou novinkou. Zadní boční dveře totiž otevírá protisměrně. Trvalo to dlouho, než homologační úřady toto řešení povolily, Opel musel dokázat, že nehrozí jejich otevření během jízdy, takže například rodiče se nemusejí obávat v případě, že na druhou řadu sedadel umístili potomky. Při dosažení rychlosti 4 km/h se dveře automaticky uzavřou a jejich správnou funkci zobrazuje také kontrolka. Mimochodem protisměrné otevírání umožňuje velice pohodlnou instalaci dětských sedaček či uložení zavazadel, nastupování a vystupování.

Nová varianta dveří se podepsala i na exteriéru. Boční linie zadní vstupní otvor akcentuje, její prolomení dodává vozu osobitost a zvláštní vzhled. Jinak příslušnost ke značce je více než zřejmá, další výjimečnosti a odlišnosti aby člověk hledal lupou.

Interiér je sice opelovský, ale zároveň svůj, což v případě testu podtrhla i jeho dvoubarevná kombinace. Vyzařuje pozitivní atmosféru, oproti touranu je vnitřek jakoby domácký, hned první dojem je příjemný. Řidiče po chvilce přejde, protože mu naskáčou vrásky z toho, aby se vyznal ve všech ovládacích prvcích a tlačítkách, těžko v případě merivy mluvit o intuitivním ovládání. V tomto případě například altea nebo touran dávají testovanému vozu lekci, v nich je po pár kilometrech jasno a ovládání neznamená opustit očima vozovku.

Meriva však spoléhá na další originální vychytávky. Systém se jmenuje FlexRail a spočívá v kolejničkách mezi předními sedadly. Lze na ně upevnit velkou schránku a posouvat ji podle potřeby nebo také prostor využít pro odložení dámské kabelky. Drobnost, ale potěší. Podstatnější je však jiný systém, který dostal pojmenování FlexSpace a znamená variabilitu zadních sedadel. Složit je či naopak vrátit do původní polohy je otázkou několika sekund, dají se posouvat a z pětimístného vozu udělat jednoduchými pohyby čtyřmístný. Není příliš přání, která by nedokázal systém vyplnit. Což se hodí, protože co se týče základního zavazadlového prostoru, pak touran bezkonkurenčně vede a meriva se skromně krčí v koutku.

Testovaný vůz měl vznětový motor s výkonem 130 koní. Tedy ten nejsilnější, který je v nabídce. Je trochu těžkopádnější od nízkých otáček, teprve ve dvou tisícovkách se probouzí k aktivnějšímu životu a chová se dynamicky, ovšem to už spotřeba letí vzhůru jak balon v termice. Hmotnost agregátu doléhá na přední nápravu, takže vůz velmi dobře zatáčí a síla ho vytáhne v mnoha zapeklitých situací. Je však otázkou, zda rodinný automobil užije tak silný motor, protože sportovní jízdě příliš nefandí. To v Seatu Altea si řidič se sportovními ambicemi díky naladění podvozku užije více.

Přes všechny připomínky však Opel Meriva dostává dobrou známku. Po testu bychom však volili jinou motorovou verzi, benzinový agregát 1,4 se sto koňmi vůbec není špatný a udělá rodině stejnou službu jako nejsilnější diesel. Meriva s ním stojí nyní 299 900 korun, a to už je oproti dieselu 1,7 pořádná úspora…

Srovnání parametrů

: