Auto znakem moci
Atentáty založily ruskou Garáž zvláštního určení
04.04.2011 09:57
Za sovětských dob se prý politická linie Kremlu dala odhadnout i podle toho, v jakém autě sovětský vůdce jezdil. Opancéřovaná limuzína věštila utažení šroubů, vůz se stahovací střechou politické tání - pokud ovšem kabriolet nejel v čele tanků. Globalizace udělala přes bádání škrt. První muži státu se posledních 20 let vozí v limuzínách s hvězdou na kapotě.
Roušku tajemství, která obestírá kremelskou "Garáž zvláštního určení", poodhalila výstava otevřená na pár dní v Moskvě. Výstava se konala k 90. výročí této instituce, spadající nejprve pod sovětskou tajnou policii KGB, nyní pod ochranu ústavních činitelů. Mimoděk ukázala i to, že vládci Kremlu mezitím ušli kruh od cizích vozů přes rozkvět domácí výroby zpět k autům z ciziny.
Chyběl legandární Hroch
Hledači senzací možná byli zklamaní. Chyběl legendární vůz ruského prezidenta přezdívaný "Hroch", který je prý s to odolat i menšímu jadernému výbuchu. Zpráva o úžasné odolnosti vozu vládce Kremlu před dvěma lety obletěla svět. Prý kam se hrabe limuzína pána Bílého domu - ruský "Hroch" má nejen titanovou střechu o parametrech tankového pancíře, ale i sprchový kout. Škoda jen, že původní článek vyšel právě na apríla.
Možná zprávička inspirovala Kreml k plánům obnovit výrobu prestižních limuzín v moskevském závodě ZIL. Projekt dospěl k technickému zadání, ale "zatím není o čem hovořit", jak uvedl zástupce šéfa prezidentské ochranky Viktor Tarasov.
Podle znalců byly poslední "zily" z počátku 90. let čtyřikrát dražší než mnohem vyspělejší západní protějšky. První prodloužený mercedes ruskému prezidentovi Borisi Jelcinovi prý "přepustil" německý kancléř Helmut Kohl.
Vystavený prezidentův vůz i s doprovodnými auty a motocykly v porovnání s "hroší" legendou samozřejmě bledne. Ale běžný smrtelník by se jinak tak blízko ke kremelským autům nedostal. Mezi osmi desítkami vozů nechyběly jak opravdové unikáty, tak zdánlivě běžné vozy z hromadné výroby, od Fordu A až po klasické sovětské automobily Volha. Ale pod kapotou mohlo tlouct i mocné šestiválcové "srdce", umožňující řidičům KGB pronásledovat západní špiony a domácí disidenty rychlostí 200 kilometrů za hodinu.
Volha v lovecké úpravě
Další unikát prozrazoval zvýšený podvozek: tato volha sloužila loveckým výpravám Leonida Brežněva. Posléze se v doprovodu letitého vůdce staly nezbytností i další unikátní vozy postavené na podvozku limuzín, včetně pojízdné reanimační jednotky. Situaci odrážel i dobový vtip. "Soudruzi, roznesla se fáma, že na zadním sedadle místo mne vozí figurínu," stěžuje si prý Brežněv na zasedání. "Není to pravda, místo figuríny vozí mne!"
Brežněv ale býval nejen vášnivý nimrod, ale i motorista, který se rád nechával obdarovat drahými vozy, aby je kolikrát důkladně zničil. Ze dvou vozů Rolls-Royce v osobní sbírce, čítající údajně 68 aut, se v kremelské garáži dochoval jeden Silver Shadow. Současný prezident Dmitrij Medveděv a jeho předchůdce Vladimír Putin naopak ve svých garážích přechovávají stará sovětská auta jako vzácné veteránské kousky.
Brežněv se ale mohl hájit, že v rollsu jezdil i vůdce světového proletariátu Vladimír Iljič Lenin. Ten vozový park "podědil" po carovi Mikuláši II., kterého i s rodinou nechal v červenci 1918 postřílet na Urale. O měsíc později se u carova vozu sám stal terčem kulek.
"Když byl Iljič tři kroky od auta, uviděl jsem v jeho blízkosti nataženou ruku s pistolí. Zazněly výstřely, po nichž jsem se vrhl tam, odkud se střílelo. Atentátnice mi hodila zbraň pod nohy a zmizela v davu...," vypověděl Leninův řidič. Šéf byl sice zasažen, ale přežil. Pachatelku dopadli "čekisté" téže noci a o pár dní později ji popravili.
Chruščov zavedl kabriolety
Právě atentáty vedly ke zrození "Garáže zvláštního určení". Pravidla se však přitvrdila až poté, co se vůz Leninova nástupce srazil v Soči s jiným autem a rozbité sklo rozřízlo Stalinovi obočí. Sám vůdce si oblíbil americké vozy, ale místo aby si užíval pohodlí - včetně předválečného elektrického stahování okének -, raději se krčil za pancířem na sklopném sedátku za zády svých strážců.
Dovážené packardy, cadillaky, lincolny a buicky inspirovaly i generace vozů značek ZIS, ZIL a GAZ, na něž sovětské vedení začalo přesedat koncem 40. let. Stalinův nástupce a kritik Nikita Chruščov do módy zavedl kabriolety. První si zamiloval koncem války, kdy ukořistil vůz, který původně Němci zabavili americkému velvyslanectví v Berlíně. Z kabrioletu ZIL kynul davům i první sovětský kosmonaut Jurij Gagarin; za let jako odměnu dostal i volhu.
Brežněv ale politbyro i kosmonauty posadil zpět do limuzín, které rychle nechal opancéřovat. V lednu 1969 totiž za volantem ZIL-114 zahynul kremelský řidič Ilja Žarkov. Atentátník se domníval, že střílí po Brežněvovi, ale ve voze byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Pachatel nebyl žádný disident, ale důstojník sovětské armády, který si přál vidět v čele státu místo "zrádce" pravověrného komunistu.
Za sovětských dob miliony Rusů snily svůj sen o žigulíku nebo moskviči a posmívaly se papalášům na zadních sedadlech. Dnes se v limuzínách a v doprovodu terénních aut sune po bulvárech lecjaký zbohatlík. Znakem příslušnosti k elitě se stal modrý majáček přikazující zástupům aut, která se od pondělka do pátku plíží moskevskou dopravní špičkou tempem znaveného penzisty, aby se rychle klidila z cesty.
Nic nového. Carovi dvořané za stejným účelem mívali rolničky na povozech a předchůdce majáčku se objevil už na carově voze. A kvůli kolonám prvních mužů státu se ulice ruských měst prostě uzavírají - jak požadovala i pravidla platná za dob Mikuláše II.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.