Bezpečnost má u Audi dlouhou tradici. Před 75 lety nechali inženýři DKW, jedné ze čtyř historických značek, z nichž vzniklo Audi, poprvé ve jménu bezpečnosti sjet ze svahu malý vůz F7, aby se cíleně převrátil.
Malý vůz DKW F7 sjel koncem roku 1938 z kopce v Golmu u Postupimi. Inženýři nechali vůz převrátit pomocí rampy, aby dokázali vysokou úroveň bezpečnosti a stability tohoto automobilu. Před zraky udivených diváků a objektivem kamery se malý vůz několikrát převrátil a nakonec se zastavil s běžícím motorem a téměř nepoškozenou karoserií. Tato událost znamenala začátek nárazových testů u Audi a stála u zrodu dalších inovací v oblasti bezpečnosti automobilů.
Mezi milníky patří mimo jiné vývoj deformačních zón, které snižují riziko poranění pro řidiče a cestující. Například již NSU Prinz z roku 1958 dokázal pohltit při čelní kolizi svou deformační zónou nemalou část nárazové energie. Koncem 60. let se při vývoji NSU Ro 80 a prvního Audi 100 začaly poprvé používat figuríny pro analýzu vlivu nárazu na člověka.
Pro ještě lepší opakovatelnost výsledků nárazových zkoušek byla již v roce 1970 v Ingolstadtu slavnostně otevřena první hala Audi pro nárazové zkoušky. Po mnoha úpravách slouží tato budova dodnes. Postupem času se zpřesňovaly metody měření a do výzkumu pasivní bezpečnosti byla zařazena kamerová technika. To umožnilo ještě lépe analyzovat slabiny vyvíjených vozidel. Patentovanou inovací Audi z této doby byl systém Procon-ten (programmed contraction and tension). Při čelním nárazu se využitím pohybu motoru směrem k interiéru prostřednictvím ocelových lan a vodicích kladek přitáhl volant k přístrojové desce a napnuly bezpečnostní pásy na předních sedadlech. Systém zavedený v roce 1986 výrazně snížil riziko poranění hlavy řidiče a byl nahrazen až plošným zavedením airbagů.
Kromě nárazových zkoušek v laboratorních podmínkách nalézala od poloviny 90. let ve vývoji stále větší uplatnění také data ze skutečných nehod. Audi založilo již v roce 1998 vlastní oddělení pro výzkum nehod AARU (Audi Accident Research Unit), které se od té doby neustále rozrůstá. Ve spolupráci s lékaři z univerzity v Řeznu vyhodnocuje AARU data o nehodách a vypracovává možnosti pro optimalizaci nových modelů.
Počet modelů Audi neustále roste. Mnoho let se zvyšuje také složitost konstrukce skeletu karoserie. Vývoj nových modelů se proto již neobejde ani bez simulací nárazových zkoušek. V současnosti lze ve virtuální realitě napodobit téměř libovolnou nehodu, od střetu s chodcem, přes čelní kolize až po boční nárazy. Jen této oblasti se u Audi věnuje více než 200 specialistů, kteří každý měsíc realizují cca 20 tisíc simulací nárazů, a to často až dva roky před vznikem prvního prototypu.
